Pátek 7. října 2022, svátek má Justýna
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Pátek 7. října 2022 Justýna

15 roku blogařem, 13 vydanych knižek a 7 zlatych

22. 09. 2022 11:55:11
Leti to jak cyp. Letos to je patnacty rok, co pišu blogy na iDnesu. Tuž sem si zrobil radost a k tomuto vyroči zrobil knižku, v kere su nejlepši texty ze všech knižek aji blogu za celu tu dobu, co pišu.

Kdo chce, može si ju zadarmo stahnut v PDF na odkaze vpravo pod moju fotku. Mate to až do konca zaři zadarmo, bo si to jako čtenaři mojich blogu zaslužite.

A tady je cosik z předmluvy, keru mi napsal učitel naroda David Gruber:

Dovolte mi na úvod malé srovnání dopadu svého působení na veřejnost s dopadem působení Ladika Větvičky.

Za svůj pracovní život jsem potkal přes deset tisíc lidí osobně, na několik dnů, většinou nejen přes den při vzdělávání ale také večer v hospodě. Mohu říci, že se se všemi takovými znám blízce osobně.

Pak jsou zde další desetitisíce známých při hromadných přednáškách. Oni potkali osobně mne, já je pouze tak nějak v davu, hromadně na židlích velkého sálu. Leckteré z nich jsem střetl i z očí do očí třeba při podepisování knih.

No a konečně jsou zde jistě miliony lidí, které já osobně vůbec neznám, ale kteří o mne zavadili

  1. v časopiseckých článcích (vyšlo jich přes 280 milionů výtisků),

  2. jako čtenáři mých knih (prodalo se přes jeden milion a sto tisíc výtisků, zprávy mám i o dlouhých pořadnících lidí čekajících na výpůjčku některé z mých knih v knihovnách),

  3. na internetu. (Netroufám si odhadnout, ale pouze ta nejsledovanější jednotlivá videa třeba na youtube nebo streamu mají statisíce návštěv. Nyní nejnověji natočené tři videokurzy, cca 80 dílů, za pár týdnů na svém webu vyskočily na tři tisícovky aktivních „home office“ studentů.)

  4. V rozhlasových vystoupeních a hlavně v televizních seriálech (celkem čtyři, celkem čtyřiatřicet dílů).

Přesto si občas s povzdechem říkám: „Kam se, Davide, hrabeš na lidovou popularitu Ladika Větvičky?

Oba jsme začali blogovat na iDnesu zhruba ve stejnou dobu – na sklonku nultých let našeho 21. století. Jenomže zatímco já tam mám s bídou celkových tři čtvrtě milionu přečtení (rok 2022), Ladik zde překonává dvanáct a půl milionů.

Pravda, já píšu převážně blogy naučné – o tom, že by měl člověk něco dělat, přemýšlet, studovat, učit se, namáhat se. A to přitahuje lidové vrstvy mnohem méně, než ladikovský reaktivní analytický článek na nějaký průšvih ve společnosti, v politice. Nebo jeho pohodový cestopis, kde nemusíte pracovně dělat nic, jen tam zajet, pojíst, popít, projít se po pamětihodnostech, pokecat si s obyčejnými lidmi.

Já píšu naučně třeba o odolávání manipulacím, trikům, fake news... a jak si tu obranu osvojit; tedy, milý čtenáři, přestaň lelkovat a jdi studovat, pracovat...

Ladik fotí, točí videa a píše mj. o dobrém jídle v překvapivě málo navštěvovaných zemích světa, o chlastu, o babách, o filozofii běžného každodenního života, o nezdolném životním pohodovém optimizmu...

Na to jsou u nás dvou rozdílně veliké tržní segmenty čtenářů, řečeno marketingovým žargonem.

Já prezentuji něco o námaze a odříkání dnes - s tím účelem, aby bylo člověku lépe zítra, za rok, za deset let.

Ladik o tom, že dobře je už teď a že je třeba užívat života, než se nám rozplyne.

A nějak stále více dospívám k závěru, že životaschopnější je to druhé, to Ladikovo.

V souvislosti s touto knihou mne Ladik požádal, abych mu okomentoval, zda správně v komunikaci se svými čtenáři používá poučení z mé Zlaté knihy komunikace. Tedy, zda správně používá multimetody neboli psychovzorce.

Samozřejmě že ano. Třeba psychovzorec opozice podvědomí uplatní každou chvíli v diskusi na zapšklé trolly, kterých přibývá. Nebo psychovzorec profesionální koncentrace – Ladik umí navázat s čtenářem ztotožnění, čtenář se v tom najde, napojí se na krevní skupinu autora, vystupňuje svůj kladný zájem o Ladikovo téma... A už to jede. Když pak Ladik putuje třeba na kole kolem celé republiky, nemá problém co kousek nalézt spřízněnou čtenářskou duši (nebo celou rodinku) na dobré jídlo, přespání, na výživný pokec o životě.

Takže tímto jednorázově potvrzuji, že Ladik zde to své grubrovské vzdělání uplatňuje soustavně a dobře; není třeba to takto komentovat nad každým jeho blogem, nad každou ukázkou z některé jeho knihy.

Takovou či podobnou velkou lidovou popularitu jsem zaregistroval kromě Ladika už jen u jedné populární osobnosti – u Jozefa Kronera, držitele Oscara. Kronerovým regionem mládí jsou Kysuce, oblast přiléhající k Moravě a Slezsku; ba i katastr jeho rodné obce Staškova na severu hraničí s Horní Lomnou – Kroner je tedy i geograficky tak trochu náš. Zaznamenal jsem výrok Jozefa Kronera na vrcholu popularity, že on si na svou popularitu na rozdíl od jiných hvězd nestěžuje; že je populární rád. A že si je vědom, že na rodných Kysucách by mohl v případě nouze zaklepat na dveře kteréhokoliv domu... a dostal by tam najíst, napít a mohl by přespat. Jako u svých. A toho že si na své popularitě váží nejvíc.

Připadá mi, že Ladik přes všechny závistivé trolly do tohoto stavu popularity také spěje. Samozřejmě v prvé řadě tam, kde se mluví krátkým severomoravským (moravskoslezským) dialektem. Což není jen Ostrava, Opava, Nový Jičín, Frýdek-Místek, Karviná a jejich okolí, ale celý pás země s více než milionem obyvatel... druhý nejhustěji osídlený region převážně městského a příměstského typu v naší zemi hned po městě Praze. Ale Ladikova poularita vzkvétá i v celé naší zemi a přilehlém okolí.

Před lety jsem se v Hradci Králové u sklenice piva ptal písničkáře Pavla Dobeše, co si z ohlasů svých písniček cení nejvíce. A on uvedl, že nejvýše si cení výroku, že „zlegalizoval ostravštinu“.

Ladik šel a jde v tomto směru ještě dál. On ostravštinu zrovnoprávnil. Milým důkazem je video z jeho rozhovoru s Janou Bobošíkovou. V talkshow Aby bylo jasno.

https://www.youtube.com/watch?v=eu7wCmLKOA4

Pražačka Bobošíková se přizpůsobuje a z úcty k hostovi místy ochotně, snaživě i kvalitně mluví ostravsky! Plus za povšimnutí stojí fakt, že host Ladik Větvička celou dobu mluví naprosto spisovně, zvučným profesionálním příjemným barytonem bývalého rozhlasového spíkra. Obsahově to v té talkshow dává s profesionalitou renomovaného profesora historie.

Nečekal jsem, že v zemi s tak drtivou převahou pražského jazykového fenoménu se toho dožiju...

© David Gruber, 2022

Autor: Ladislav Větvička | čtvrtek 22.9.2022 11:55 | karma článku: 41.49 | přečteno: 3593x

Další články blogera

Ladislav Větvička

Smutne navraty do zmrtvěleho Česka

Vystupil sem z letadla a na parkovišťu našel muj stary křap. Zaplatil sem za měsični parkovne tolik, co bych na RVHP zacaloval za dvě noci. Nastartoval sem, motor překvapivě po měsicu chytnul a vyjel sem z aeroporta Katowitz.

4.10.2022 v 12:44 | Karma článku: 45.17 | Přečteno: 4331 |

Ladislav Větvička

Naši synci z Hrušova pochopili system - volebni učast: NULA

Řika se o nich, že su nepřizpusobivi. Ani vlastně nevim, kdo tak hlupe slovo vymyslel a co to znamena. Bo každy je přizpusobivy a ten, kery se danemu prostředi přizpusobi rychle, je dokonce aji chytry.

27.9.2022 v 11:11 | Karma článku: 45.87 | Přečteno: 5190 |

Ladislav Větvička

Tak mě napadlo vite co? Poďme omrknut, jak se bavi lidi na Mexiku

Z pohledu středověku nebylo Mexiko nikdy dobyto. Je to tym, že se tu nikdy nevalčilo. A považte, nejenže se tu netočil žaden film, ale dokonce ani žadna pohadka.

19.9.2022 v 10:04 | Karma článku: 43.17 | Přečteno: 5105 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Alena Šnajdrová

Vlčí máky

Napsáno v době, kdy odkvétají vlčí máky. Výsledkem momentální nálady je nepříliš veselá úvaha o lidském (mém) strachu...

7.10.2022 v 16:03 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 47 | Diskuse

Janka Melišová

Mesačný svit

Tento príbeh je len jedným kúskom z mozaiky našich životov.Všetci sme jedno.Medzinárodné spoločensto,ktoré našlo prostriedky na záchranu finančného systému v období ekonomickej krízy,má i povinnosť pomáhať ľuďom v núdzi.

7.10.2022 v 15:30 | Karma článku: 7.59 | Přečteno: 187 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

Na starém místě

Bouře se utišila a jako by jí ani nikdy nebylo. Na obloze není ani ten nejmenší mráček. (Tokutomi Roka)

7.10.2022 v 13:39 | Karma článku: 8.09 | Přečteno: 105 | Diskuse

Eva Sádecká

Stařenka

Sedává na zahrádce. Když ji vidím, mám chuť ji pohladit. Je tak nádherná. Vyzařuje z ní neobyčejný klid a laskavost. Vrásky v jejím obličeji malují dojemný příběh a v očích se modrají pomněnky.

7.10.2022 v 12:21 | Karma článku: 8.37 | Přečteno: 133 | Diskuse

Stanislava Ševčíková

Ze života kata Denči: Byl krásné miminko, tak mu udělali srdíčko hned po narození

Srdíčko dostane člověk za celoživotní službu komunitě, je to ocenění, které stojí mnoho práce. Kat Denča je v srdíčku stále miminko, nikdy nezaplakalo, neřeklo špatné slovo a když při tom někdo umře, tak srdíčko, neví, co dělá.

6.10.2022 v 23:04 | Karma článku: 3.32 | Přečteno: 137 | Diskuse
VIP
Počet článků 1227 Celková karma 45.79 Průměrná čtenost 10319

Mail: ladislav.vetvicka@centrum.cz

Osobni web s knižkama: www.ladikvetvicka.cz 

Kniha 15 roku blogařem 

Ladislav Větvička, porubsky baraba, blogař, cestař, fotograf, spisovatel. Chvilu na Moravě, chvilu na Slezske, chvilu na Cejloně, Hispaňole nebo v Karabachu, prostě tam, kaj je mu fajně. 

Motto: Nevěřte politykum, nevěřte dochtorum, nevěřte novinařum, nevěřte blogařum a hlavně nevěřte mně. Věřte sobě. Mate vlastni hlavu... 

Knihy Ladislava Větvičky (možete objednat na webu autora nebo na E-šopě "Knihu chraň!": Ostravaci sobě, Mamulovy děti, Tajemstvi bohatych Ostravaku, Osudove setkani 1913, Některe baby su všecky stejne, Šifry Ladika Větvičky (I, II & III), Helmut, Okolo Rakusko-Uherska, Kronika koronopodfucku I. & II., Zrnko písku

 

Najdete na iDNES.cz