Úterý 16. srpna 2022, svátek má Jáchym
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Úterý 16. srpna 2022 Jáchym

Osobnost Moravy a jine ankety s chlebičkama aji bez

23. 09. 2021 11:33:11
Mam rad ankety. Hlavně jak dostanu jakusik medajlu. Nebo aspoň chlebičky či podobně hodnotnu cenu. Nechapu sice, čemu se třeba anketa Blogař roka 2020 robi v řijnu 21, ale nepatram po tym. Duležite je byt na bedně a na tytulce,

bo to se počita. Je fakt, že redakce iFčil je z tych mojich blogu už davno nešťastna, na tytulku je radši nedava, ale z letošnich pětaosumdesati blogu tam dali tři, a to je tež uspěch.

Je fakt, že sedum zlatych v řadě pusobi trochu nudně, už by to měl vyhrat kdosik jiny, ale hlavně jak budu chlebičky, bo vloni nebyly. Na druhu stranu Šichtařce dali z letošnich 36 blogu jednatřicet na tytulku a ona děvucha nevyhrala ani nominačni kolco. Přitom si to zasluži, bo ma vic děcek, tym ma větši zasluhy o narod a piše statotvorně. A tak na tytulku se davaju aji jine, multykulturně statotvorne blogy, což mi nevadi, ale je škoda, že tym padem obrovsky klesla čtenost blogu. Je to škoda pro ty mlade blogaře, když se texty, mnohdy zajimave, nedostanu přes stopadesat čtenařu. To kdysik v dobach Havlika a Matějky nebyvalo.

Ale jak řikam, když su ty chlebičky a jine hodnotne ceny, stoji ty ankety za to. Raz mě jakasik "Rada Rusínů" pozvala do Mukačeva, kaj sem měl přebrat cenu za propagaci Podkarpatske Rusi a Rusinu v cizině. Přiznavam, že aji cena za prvni misto se mi zdala zajimava. Porsche je zajimavy vuz a už sem se viděl, jak přejižďam rozdrkocany přechod v Ubl'e, projižďam přes zaostale oblasti multykulturně vyspěleho Slovenska a slavně parkuju před porubska knajpu Jedova chyša. Bohužel, asi sem blbě slyšel organyzatory, když mi to zdělovali přes dobite, předražene česke mobilni sitě, odposluchavane Koudelkama a spol, a tak sem namisto Porsche dostal na mistě enem kotel boršče. Nevadi, zrobil sem se fajny vylet a nemusel sem nic proclivat. Aspoň sem se dobře nažral.

To když mě pozvali sukmenovci ze Sudetoněmeckeho lancmančafta, abych k nim prohovořil na srazu v Řezně, nedostal sem ani ten ajntopf a ještě mě hnali z podyja až na hranice českeho protektorata. (Cely text proslova pro spolek v čele s tym tlusťochem je tady)

A tak sem byl rad, když mě pozvali krajani z Brna, abysem převzal medajlu Osobnost Moravy, bo jak se řekne Morava, je jasne, že hladovy neodjedu. Když mě navic zařadili mezi Jarku Šulakovu, Juru Pavlicu, surozence Ulrychove, Jindru Štreita, Arnošta Goldflama, Radka Jaroša, Fleret, Juru Pernesa, Miloša Michlovskeho, brachy Pospišily a desitky dalšich moravskych synku a děvuch, nemoh sem odmitnut.

A tak sem se připravil moravsky statotvorny projev, bo nestava se mi často, abysem mohl prohovořit k moravskemu narodu přimo v jamě lvove, na placu Svobody.Tuž tady je:

Moji mili Moravaci,

sem hrdy na to, že ste se tu na tomto ryze moravskem naměsti zvanem kdysik Forum Inferius, později Grosser Platz, ještě později Kaiser-Franz-Josef-Platz, pak kratce Adolf-Hitler-Platz, Viktoria-Platz a fčil nazyvanem naměsti Svobody, sešli v takem hojnem počtu, abyste mě spatřili a osobně mi pogratulovali.

Neodpustim se poznamku, že když se tak divam na pysky lidi zakryte kavovyma filtrama v šalinach, projiždejicich timto naměstim, mam taky blby pocit, že nazev naměsti Svobody se bude brzy zase měnit třeba v Adolf-Hitler-Platz, ale to pro dnešni slavny den, kdy se tu sešlo tolik vyznamnych osobnosti, jako su ja, neni vubec podstatne.

Podstatne je, že ste mi dali tu medajlu. Je ovšem pravda, že mam taky pocit, že tu sem tak trochu omylem.

Narodil sem se sice na Moravě, ale par dnu pote mě převezli do Slezska. Nebyvam na Moravě, ale ve Slezsku. Na zakladni a vysoku školu sem tež nechodil na Moravu, ale do Slezska. Co ja teda mam s tu vašu Moravu společneho? Zatimco ja piju pivo, považovane navic paradoxně za napoj Čechů z Čech, vy tu lemtate jakusik kalnu, zkvašenu šťavu z lisovaneho hrozna. A pokud už v tomto městě pijete pivo, pak preferujete jakesik Starebrno, vyraběne nadnarodni fabriku z Holancka. Z teho se ale nic nerobte, bo Česi v Čechach zas zapomněli, že kdysi byval jejich nejoblibenějšim napojem Prazdroj z Plzně, kery jim uvařil bavorsky sladek. Dnes tento napoj nahradili jakusik jedenactku, keru jim pod dohledem japonskych samuraju dodavaju pod cizokrajnym nazvem Urkvel.

Takže, moji mili Moravaci, nosite frňaky nahoře, bekate tady ty svoje halekačky, ale v podstatě ste nuly enem o trochu lepši než Česi z Čech!

(v tom okamžiku mi u noh přistal prvni chlebiček s moravskym uzenym. Aha, asi mluvim dluho, už mi chtěju gratulovat, pomyslel sem si)

Vždyť vy ste za sto roku nebyli schopni propojit ani tu Moravu s Odru! A zatimco Pražaci se netaji, že vas okradaju o penize a za ně si stavi dalnice, kere vedu tak maksimalně sto kilaku od Prahy, aby se dostali na svoje chalupy, vy ste nebyli schopni dostavjat ani dalnicu do Vidně, ani dalnicu do naši slezske Breslau, puvodně Vratislavi, dnes dočasně pod polskou spravou pod divnym nazvem Wroslaw...

(v tom okamžiku přistaly dalši chlebičky a ze strany, kaj seděla polska menšina dočasně umistěna v Gorolach, přiletěl kotel s bigusem a štangla bachory mi zamastila text. Co bylo dal, se nepamatuju, což se mi stava na každem blogařskem srazu, takže to bylo asi fajne)

Ladik Větvička, hlasatel Mlade Fronty Fčil

A tady mate cosik od Romana Horkeho, zlate Osobnosti Moravy za rok 2020, kereho v radyjach nehraju a už ani hrat nebudu, bo kandyduje za Volneho. Tak to u nas chodi...

Autor: Ladislav Větvička | čtvrtek 23.9.2021 11:33 | karma článku: 44.50 | přečteno: 4521x

Další články blogera

Ladislav Větvička

Oslavny proslov k "Pamatniku česko-německeho otroctvi"

Tuž, bylo to těžke. Jak chcete přeložit projev nemeckeho flastenca, kery to mysli dobře, vzdejte se, nyc se fam nestane, a zaroveň, aby to bylo od hercny. Jako od srca. To je těška praca překladatela.

15.8.2022 v 11:11 | Karma článku: 41.21 | Přečteno: 1648 |

Ladislav Větvička

Slavnostni odhaleni "Pamatniku česko-německeho otroctvi"

Zatimco v Praglu život tak nějak multykulturně stagnuje, na koncertach su slyšet aktyvistyčti muzikanti, televize oblbuju lidi svoju ukrajinsku propagandu a minyster Valky se chysta na štvrtu vlnu opichani, v regionach to žije.

12.8.2022 v 11:11 | Karma článku: 45.77 | Přečteno: 4561 |

Ladislav Větvička

Od stareho Heitzmanna ke kolinskemu cyklonu

Když sem se na koncu zimy loučil ze staryma Židama, keři zdrhli před Hytlerem a v Karybiku vybudovali tropicky raj, stary Heitzmann mi doporučil, abysem nezapomenul navštivit Kolin. A hlavně stare židovske pamatky teho města.

8.8.2022 v 11:11 | Karma článku: 44.27 | Přečteno: 3994 |

Ladislav Větvička

V Polsku je svět furt v pořadku...

Tajak každy rok, aji letos na počatku červenca se par synku zebralo, nechalo za sebu totalitni opatřeni českeho establišmentu, sedlo na kola a zmizelo ze země, kde se musite po desate doprošovat, aby vam dali pivo.

4.8.2022 v 11:11 | Karma článku: 45.15 | Přečteno: 5697 | Diskuse

Další články z rubriky Společnost

Josef Nožička

Rudé právo blogera Jaroslava Kvapila

Co se týká politické uvědomělosti a jednostrannosti píšících redaktorů, tak mi z dnešních médií předlistopadové Rudé právo opravdu nejvíc připomíná internetový deník Forum 24.

16.8.2022 v 8:10 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 0 | Diskuse

Ivana Kotoučková

Překonání sebe sama

"Dnes se cítím naprosto úžasně.", říkám si po své ranní návštěvě transfúzního oddělení. V zápětí si uvědomím, že úžasně se cítím pokaždé, když začnu den darováním krve. Čím to je?

16.8.2022 v 6:00 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 69 | Diskuse

Otto Kamm

Co s covidem

Vypadá to tak, že se budeme moct trochu si odpočinout od té potvory, prý do půli listopadu. Řekl to ministr zdravotnictví.

16.8.2022 v 0:46 | Karma článku: 13.54 | Přečteno: 218 | Diskuse

Lubomír Stejskal

V Mnichově po padesáti letech

Vzpomenete si ještě, vy dříve narození, kde vás zastihla zpráva o útoku arabských teroristů na izraelské olympioniky na letních hrách v Mnichově 1972? Mně bylo (minus 50) šestnáct let a vím přesně, kde jsem byl a co jsem dělal.

15.8.2022 v 23:44 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 93 | Diskuse

Irena Fuchsová

V čem je stáří naprosto nepřekonatelné

Napadlo mě to, když mi bylo sedmdesát. A už se mě to nepustilo. Dřív nás to nikoho nenapadne! K tomu, aby nás to napadlo, musíme zestárnout! Neříkám, že v sedmdesáti jsem stařena, ale pro mě je to věk, kdy mě to poprvé napadlo.

15.8.2022 v 23:02 | Karma článku: 11.81 | Přečteno: 282 | Diskuse
VIP
Počet článků 1213 Celková karma 45.45 Průměrná čtenost 10355

Mail: ladislav.vetvicka@centrum.cz

Osobni web s knižkama: www.ladikvetvicka.cz 

Ladislav Větvička, porubsky baraba, blogař, cestař, fotograf, spisovatel. Chvilu na Moravě, chvilu na Slezske, chvilu na Cejloně, Hispaňole nebo v Karabachu, prostě tam, kaj je mu fajně. 

Motto: Nevěřte politykum, nevěřte dochtorum, nevěřte novinařum, nevěřte blogařum a hlavně nevěřte mně. Věřte sobě. Mate vlastni hlavu... 

Knihy Ladislava Větvičky (možete objednat na webu autora nebo na E-šopě "Knihu chraň!": Ostravaci sobě, Mamulovy děti, Tajemstvi bohatych Ostravaku, Osudove setkani 1913, Některe baby su všecky stejne, Šifry Ladika Větvičky (I, II & III), Helmut, Okolo Rakusko-Uherska, Kronika koronopodfucku I. & II., Zrnko písku

 

Najdete na iDNES.cz