Středa 3. března 2021, svátek má Kamil
  • schránka
  • Přihlásit Můj účet
  • Středa 3. března 2021 Kamil

Děcka, poďte se podivat! Etnycka a kulturni čistka je tu!

13. 11. 2020 11:13:11
Takže se fakt nic nezměnilo. Vraždilo se a vraždit bude. Vyhnani nebo mrtvi Armeni nemaju ani dneska, 105 roku od prvni velike genocidy, u nikoho zastani.

Po dvuchměsičnim hrdinnem, obrannem odporu na starych, křesťanskych uzemich boj skončil. Armeni neměli šancu proti stonasobne přesile lidske sily a zvlaště ni proti nejmodernějšim zbraňovym systemum z Turecka a Izraela.

Po čtvrt stoleti miru přišel měsic a pul utočne valky Azerbajdžana podporovaneho Turkem. Vše proběhlo bez slova protestu ze strany českych, evropskych, nebo světovych papalašu (snad překvapivě enem Makaron se ozval). Trvalo to dluho, z puvodni linyje dotyku do Šuša to měli Azeři asi 60 kilaku, pruměrně tedy šli cosik přes kilometr denně. Ovšem v okamžiku, kdy azerska armada dosahla strategickeho, byvaleho hlavniho města Šuša, čimž přerušila zasobovaci spojnicu z Armenyje a v udoli pod Šušou se otevřel nechraněny pohled na hlavni město Stěpanakert, měli Armeni už enem dvě možnosti. Nechat se kompletně vyvraždit, nebo se vzdat. Jsem si jisty, že většina Armenu by volila prvni možnost. Jejich slunkařsky předseda vlady, člověk, kery je za tento pruser velice zodpovědny, volil druhu varyjantu.

Nevim, co je lepši. Ani okleštěne Československo po Mnichovu 38 nebylo v horši pozici, než do jake se dostal okleštěny Karabach.

Osmdesat procent uzemi bude během tydne předane odvěkemu nepřitelu. Uzemi obsazene azerskym vojskem už bylo etnycky vyčištěne. Ostatni oblasti čeka totež. Už tak chudy horsky kraj byl zbaveny možnosti obživy, zemědělska vyroba zustala v Sudetach. Prosperujici města a fungujici infrastruktura su pryč.

Desitky křesťanskych pamatek pohlti muslimsky vitěz. Da se předpokladat, že dopadnou navlas stejně, jako křesťanske pamatky na uzemi Azerbajdžanu. Dřive nebo později zmizi z povrchu světa.

Tady je seznam hystoryckeho kulturniho dědictvi, kere Armeni ztratili spolu s uzemim v Republice Artsach (Karabach), o kerem azeršti Turci samozřejmě tvrdi, že to jsou jejich pamatky ještě z obdobi Velke Albanyje:

• Církev Sv. Jana Křtitele Gandzasar (1216-1238)
• Dadivank (4 století)
• Katoghike (9-11 století)
• Klášter Amaras (4 století)
• St. George z Tsitsernavank (4-5)
• Gtchavank (4 13 století)
• Yeghishe apoštolský klášter (Jrvshtik) (5)
• Bílý kříž Vankasaru (5 století)
• Dizapayt Kataro klášter
• Svatá Matko boží (5 století)
• Kostel pekárny chleba (7-17 století)
• Mokhrenisiho klášter sesterských dveří (7-17)
• St. Klášter Hakobavank v Kolataku (9)
• Svatý zachránce Jori (9 století)
• St. Stephen z Tsmakahogh (9 10)
• Klášter Spitak Khach, vesnice Vank, Hadrut (10 století)
• Chartar Yeghisha Kus poušť (12 kolo)
• St. George z Chankatagh (12 století)
• Khotavank (12-13 století)
• Karvachar Surb Astvatsatsin virgin desert (12-13th century)
• Svatý zachránce Pavla (12 13 století)
• Shoshkavank St. z Msmny
• Astvatsin (13 století)
• Horecký klášter (13 století)
• Kavakavank (14 století)
• Evangelium sv. Panna Gayane v poušti (1616)
• Svaté vzkříšení Hadrutu (1621)
• Pirumashen (1641)
• Svatá Matko boží evangelia (1651)
• St. Štěpána kříže (1654)
• Nový kostel Shoshi (1655)
• Svatý Pandaleon Berdadzor (pařížský holub) (1658)
• Ghondiants Desert of Moshkhmhat (1658)
• Haki St. Minas (1673)
• Kostel sv. Řehoř Herherův (1676)
• Svatá Matka Boha Tsaghkavank, Tsakuri (1682)
• Klášter Yeritsmangants (1691)
• Masrikovy kostel Kashunik (1694)
• Pouštní svatý zachránce (Napat) (17 století)
• Hochants St. Stepanos (17 století)
• Komplex kláštera Bovurkhan (17 století)
• St. Jan Křtitel Togh (1736)
• Svatá Panna Khnatsakh (1740)
• St. Stephen z Padara (18)
• Svatá Matko boží Mushkapat (18 století)
• Surb Astvatsatsin of Dashushen (1843)
• St. Jan Křtitel Šushi (1847)
• Svatá Panna Nngi (1853)
• St. John Garabed z Martakertu (1857)
• Svatá Matka Boha Aygestánu (1860)
• Svatá Panna Karin Dag (1862)
• Svatého Krista spasitele Šushi (1868-1887)
• Ashan Surb Astvatsatsin (1896)
• St. George z Astghashenu (1898)
• St. George z Mataghis (1898)
• Svatá Matko Boží Talish (19 století)
• Svatý spasitel Garmeragoudj (19 století)
• Svatá Matko Boží Karaglkh (19 století)
• St. Jan Křtitel Nor Shen (19 století)
• Svatá Matko boží Haghorti (19)
• Svatá matko boží Khnushinak (19)
• Surb Astvatsatsin of Kolkhozashen (19th century)
• Svatí překladatelé Kaghartsi (19)
• Surb Astvatsatsin of Lusadzor (19th)
• Svatý spasitel Sarushenu (19)
• Surb Astvatsatsin of Karmir village (19th)
• St. Stephen z Khachenu (19 století)
• St. Čas na Berdadzor (19 století)
• Surb Astvatsatsin of Nerkin Horatagh (1904)
• Svatá Matko boží apoštola (1907)
• Svaté povznesení Berdzoru (1998)
• Svatí mučedníci z Aghavna (2002)
• Svatá Matko boží askeranská (2002)
• St. Nerses Veliký Martuni (2004)
• Svatá garabed Yeghtsahogh (2006)
• St. Sargis of Harutyunagomer (2006)
• St. Anton Zaglik (2007)
• Svatá garabed Nerkina Horatagha (2012)
• Svatá Matko Boží Vaghuhas (2012)
• St. Jan Křtitel Karaglkh (2013)
• St. George z Mets Shen (2013)
• Chartar St. Vardanants (2018)

Nevěřite, že budu zničene? Věřte nebo ni, to už je v kraji starych Armenu taky zvyk. Takto si pamatuju Katedralu Krista spasitela v Šuši ja, když sem ho viděl naposledy. Ten rudy obzor nikdy nesymbolizoval nic dobreho...

A takto vypada fčil uvnitř. Přestože město je relatyvně nepoškozene (jen Armeni zmizeli), kdosik cileně miřil na křesťansku pamatku...

Na obrazku nahoře armenska vesnička s klašterem na počatku 20. stoleti. Pak byla oblast předana muslimum a dneska vypada pohled ze stejneho mista takto. Armeni prostě mizi a křesťanske pamatky tež. To už je v oblasti na hranici mezi křesťanstvim a islamem taky zvyk...

Tuž si tež zvykejte. Nepřitel si podrobil dalši oblast a može tahnut dal.

A když se vam to nelibi, možete tahnut tež. Tajak Armeni ze svojich domovu v Karabachu.

Viktor Větvička, etnycky čistič

Autor: Ladislav Větvička | pátek 13.11.2020 11:13 | karma článku: 48.66 | přečteno: 27381x

Další články blogera

Ladislav Větvička

Nechte nas byt!

Z dyskuzi u předchozich textu vyplyva, že mnozi maju zakladni nedostatky při chapani ruznych cizich slov. Sice je použivaju, ale obsah jim unika. Mluvi o fašizmu, ale nechapu, že to nema nic společneho s Adolfem.

3.3.2021 v 11:11 | Karma článku: 38.35 | Přečteno: 1519 | Diskuse

Ladislav Větvička

Okolo Češsko-Slovenska se rozšiřuje prostor svobody

Zatimco u nas v Češsko-Slovensku zločinci testuju, co všecko lid vydrži a zkušaju, jak daleko až možu zajit, okolo nas se rozšiřuje prostor svobody.

2.3.2021 v 11:11 | Karma článku: 42.23 | Přečteno: 2862 | Diskuse

Ladislav Větvička

Nesu všecky vlady tak pitome jak ta naša...

Měsic a pul v teple. U mořa. V zemi, kde se mistni jazyk naučite za tyden, pokud nejste naprosti idyjoti. Krasne baby, dobre piti, poctive žradlo. Vstřicny imigračni system. Za šest tacu na měsic pronajaty apartman.

1.3.2021 v 18:18 | Karma článku: 45.81 | Přečteno: 10828 | Diskuse

Ladislav Větvička

Totalitni země s fašistycku vladu

Seděl sem v baru na břehu řeky, kera dala tomu městu jmeno. Pry podle užovek, kerych tu kdysik bylo mnoho. Upil sem z hrnku dobre, brazilske kavy, když mi zavrčel tydlifon. Saša. Dluho mi nevolal.

28.2.2021 v 18:18 | Karma článku: 45.41 | Přečteno: 5106 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Lucie Jančíková

Jím, jíš, jí...ŽEREME!

Když mi manžel jednoho večera, který jsme bezpochyby trávili v oboustranně dobrém rozpoložení, se skleničkou lahodného červeného moravského vína, tataráčkem na očesnekovaných topinkách...

2.3.2021 v 22:26 | Karma článku: 40.46 | Přečteno: 3959 | Diskuse

Tomáš Prachař

Lépe být v Brazílii

S velkým rozladěním jsem zaznamenal snahu vlády o omezení možnosti cestovat do některých zemí, včetně mého současného brazilského azylu.

1.3.2021 v 21:05 | Karma článku: 14.09 | Přečteno: 387 | Diskuse

Ladislav Větvička

Nesu všecky vlady tak pitome jak ta naša...

Měsic a pul v teple. U mořa. V zemi, kde se mistni jazyk naučite za tyden, pokud nejste naprosti idyjoti. Krasne baby, dobre piti, poctive žradlo. Vstřicny imigračni system. Za šest tacu na měsic pronajaty apartman.

1.3.2021 v 18:18 | Karma článku: 45.81 | Přečteno: 10828 | Diskuse

Ladislav Větvička

Totalitni země s fašistycku vladu

Seděl sem v baru na břehu řeky, kera dala tomu městu jmeno. Pry podle užovek, kerych tu kdysik bylo mnoho. Upil sem z hrnku dobre, brazilske kavy, když mi zavrčel tydlifon. Saša. Dluho mi nevolal.

28.2.2021 v 18:18 | Karma článku: 45.41 | Přečteno: 5106 | Diskuse

Jan Snopek

Mimozemšťan hledá horolezkyni aneb výlet na Mars

Bedřišek Mimozemšťan hledá vhodnou horolezkyni, se kterou by mohl zdolat nejvyšší horu Sluneční soustavy

25.2.2021 v 18:46 | Karma článku: 4.78 | Přečteno: 159 | Diskuse
VIP
Počet článků 1076 Celková karma 43.84 Průměrná čtenost 10777

Osobni blog: www.ladikvetvicka.cz 

Ladislav Větvička, lašsky cyp, blogař, cestař, fotograf, spisovatel. Chvilu na Moravě, chvilu na Slezske, chvilu na Cejloně nebo v Karabachu, prostě tam, kaj je mu fajně... Pod autorským jménem Ladislav Větvička publikuje od podzimu 1991, kdy pracoval ve slezských rádiích Attack, Ekol-S a Orion.

Mail: ladislav.vetvicka@centrum.cz 

Motto: Nevěřte politykum, nevěřte dochtorum, nevěřte novinařum, nevěřte blogařum a hlavně nevěřte mně. Věřte sobě. Mate vlastni hlavu... 

Knihy Ladislava Větvičky: Ostravaci sobě, Mamulovy děti, Tajemstvi bohatych Ostravaku, Osudove setkani 1913, Některe baby su všecky stejne, Šifry Ladika Větvičky (I, II & III), Helmut - přiběh opravdoveho člověka, Okolo Rakusko-Uherska, Koronovy humbuk aneb Okolo Česko-Slovenska

 

Najdete na iDNES.cz