Muj projev pro Sudetoněmecky lancmančaft: "Lidice už nesu duležite"

11. 06. 2019 11:11:11
Už par roku ten trend sleduju. Zakryvaju se stare rany, nemluvi se o Lidicach, nemluvi se o ukradeni našeho pohraniči, nemluvi se o obsazeni zbytku Československa německu armadu pote, co nas opustili bratia Slovaci.

A to je kura dobře. Nemožeme furt mluvit o tym, co nas rozděluje. Musime se zaměřovat na to, co nas spojuje! Copak je dneska pro někoho duležity trest pro lidicke provinilce, keři sice neskryvali tu vysilačku, jak se domnival přitel českeho naroda Karel Hynek Frank, ale stejně mezi sebu strpěli rodiče vlastizradca Horaka, kery uprchnul a zpoza oceana za pomoci plutokratyckych Angličanu zhazoval bomby na pokojna německa města?

Trest za to byl sice vyjimečny, ale taka byla doba, sudruzi. Byla valka, nebyl čas hledět kdo je kdo. To neni jako prace s buzolou mile děti. Ekologizace Lidic, kdy cela vesnica byla navracena puvodnimu stavu byla logickym vyvrcholenim celeho procesu, navic, podle prozkoumanych dokumentu nebylo při ekologizaci Lidic ubližene žadnym zviřatkum (to byl požadavek Arijcu z Tibetu), imigrantum nebo menšinam (to byl požadavek mladeho Maďara Šoroša - bylo mu pravě 12 roku) a byly minymalizovane emise CO2 (to byl požadavek Gréténů).

A tak sem si řek: "Ladik, musiš jit s dobou. Na srazy našich německych krajanu už jezdi minystři česke vlady v čele s Hermanem Gö... kura, malem sem se splet, no prostě minystři, a ty furt nic. Měl bys tež projevit trochu teho noveho myšleni a mezi naše přatele nejvěrnějši zajit."

A pak nahle jak zjeveni z čisteho nebe - ku mě do hospody Na rožku se dostavila delegace v koženych galatach a bilych podkolenkach a dobru češtinu mi povidaju: "Herr Zweig (nesmějte se, to je v překladu Větvička, vy idyjoti, to přece každy vi), dostavte se dobrovolně na jubilejni, 70. sraz našeho krajanskeho sdruženi, nic se vam nestane. Je to roskas!"

Byl sem přijemně potěšeny. Chudaka Hermana vyprali z vlady, strykovi ani medajlu nedali, žaden z minystru tam letos projev nepřednese - je to na tobě, Ladik, abys zahajil novu etapu v sužiti narodu, pomyslel sem si.

Tuž a tady mate muj projev:

Moji milí bývalí krajané,

Děkuji vám za pozvání na váš jubilejní, už sedmdesátý sraz krajanského spolku osob, narozených na Moravě, ve Slezsku a v Čechách, jejich potomků a přátel. Jsem rád, že jsem mohl mezi vás zavítat.

(potlesk)

Stalo se tak díky úspěchu mé knihy „Osudové setkání 1913“, nedávno přeložené do německého jazyka. Nebudu skromný – očekával jsem to. Koho jiného by měl zajímat obsah hovorů, které spolu vedli třiadvacetiletý malíř Adolf a čtyřiatřicetiletý uprchlík ze Sibiře Josef Džugašvili při svém náhodném setkání ve vídeňském Café Central, než právě vás – Němce pocházející z bývalého Rakouska-Uherska. Vždyť vy jste jeho soukmenovci a my všichni ze zemí Rakouska-Uherska jsme jeho krajani.

(silnější potlesk, asi nepochopili narážku)

Tito dva mladí lidé se potkali v době, kdy Vídeň byla městem, kde žil největší počet Čechů a Moravanů, a na druhé straně v mnoha pohraničních městech Moravy a Čech člověk češtinu neslyšel, protože byly osídleny našimi Němci, tedy vašimi předky. Byla to krásná doba.

(bouřlivý, dlouhotrvající potlesk)

Tato doba ovšem jednou musela skončit. Nebylo naší, ani vaší chybou, co se stalo mezi léty 1918-1948. Muselo to přijít dříve nebo později. Jak napsal významný moravský spisovatel a pravicový politik Miroslav Macek: „... pokud jsou na jednom území dva kmeny, které nejsou ochotny se sloučit, pak dříve nebo později dojde k bodu zlomu, životaschopnější a silnější kmen přebere a asimiluje ženy a děti, vyžene nebo vyvraždí muže slabšího kmene a zničí všechny vzpomínky a památky, které slabší kmen připomínají.“

To je historický jev platný po tisíciletí a je naše chyba, že se z něj pořád nedokážeme poučit. Platí pro národy, které můžeme nadřazeně považovat za zaostalé, jako Húty a Tútsie v Africe nebo Tamily a Sinhálce na Cejlonu, ale platí i pro národy, které stejně nadřazeně považujeme za kulturní a ostatním nadřazené, jako Iry a Angličany ve Spojeném království nebo právě Čechy a Němce ve střední Evropě.

Zatímco my jsme ve Vídni po první válce splynuli s místním německým obyvatelstvem a dnes už nikdo z našich bývalých krajanů ve Vidni česky nemluví, vy jste v pohraničí Čech a Moravy žili stovky let, přesto jste se česky (obvykle)nenaučili a hlavně jste si nikdy nepřestali myslet, že jste někým lepším, který má na naše území nárok . Bod zlomu tedy musel přijít, taková je historická nutnost.

(ticho)

Životaschopnějším kmenem, který chtěl asimilovat naše ženy a děti a vyhnat muže, jste byli vy, Němci v Čechách a na Moravě. Zneužili jste našich chyb a začali prohlašovat, že země, do které jste byli pozváni, je vaše a patří jen vám. Chtěli jste nám ukrást naše historická sídla, naši zem a také se vám povedlo dílo dokonat a opravdu ji ukrást a vyhnat všechny, kteří se nehlásili k vaší germánské rase. Ukradli jste nám nejprve takzvaně legálně, za pomocí konference mocností, pohraniční oblasti, které byly po tisíc let hranicí Českého království, Moravského markrabství a toho, co zbylo ze slezských vévodství. Půl roku nato jste bezostyšně ukradli zbytek. Stalo se ovšem něco, s čím jste nepočítali, a co se ve světových dějinách snad nikdy neopakovalo.

(mrazivé ticho)

Po bodu zlomu, kterým se stala konference mocností v krásném městě Mnichově, jste sice ovládli území, po kterém jste toužili, ale slabší národ se nevzdal. Zlikvidoval představitele okupační moci přímo ve starém městě českých králů a přestože mstitelé nakonec raději zvolili smrt nežli podvolení se, nedlouho předtím z podzemí pražského kostela se ozvalo jejich nesmrtelné heslo: „Jsme Češi! Nikdy se nevzdáme! Slyšíte? Nikdy!“

(ruch v sále a nesouhlasné výkřiky)

Poprvé v historii se slabší kmen vrátil, ruku v ruce s ruským medvědem, anglickým gentlemanem, americkým orlem a francouzským žabožroutem a provedl to, co muselo zákonitě přijít. Vyhnal toho, kdo předtím ukradl něco, na co neměl nárok a stal se opět pánem svého území.

(pískot)

Ne, nejsme na to hrdí. Přestože jsme nevyvraždili muže toho druhého kmene a nepřivlastnili si jeho ženy a děti, nemůžeme být hrdi na to, co se stalo. Je vždycky smutné, když odchází kmen, který toho na našem území mnoho dokázal, mnoho vybudoval a zasloužil se o zkulturnění drsných pohraničních hvozdů. Musíme si přiznat, že (i díky čtyřiceti létům nadvlády bolševismu) jsme dodnes nedokázali zacelit ztrátu a odchod tří milionů vzdělaných a pracovitých krajanů – vašich předků.

(slabý potlesk)

Bylo to však nezbytné a nutné. Nejste tomu na vině vy, Němci, nejsme tomu na vině ani my, Slezané, Češi a Moravané. Vinen byl ten, který dopustil, že když už jste do našich zemí přišli, nenaučili jste se náš jazyk a nestali jste se jedněmi z nás. Vinen je ten multikulturní zločinec, který to kdysi připustil, pozval cizí kmeny k nám a tím zapříčinil to, co se dříve nebo později muselo zákonitě stát a také se stalo.

Dnes žijete vy tady, v zemi předků, po které jste tolik toužili a my žijeme tam, za pohraničními horami, které přes tisíc let dělily hranice našich zemí. Dnes jsme přátelé a prožíváme nejklidnější období našich vztahů právě díky tomu, že vy jste tady v Bavorsku, my v našich zemích, mezi námi je jasně daná hranice a nikdo se neplete do záležitostí toho druhého kmene. Alespoň na první pohled. Už zase u vás vidím multikulturní zločince.

Dnes do vaší země přichází statisíce a miliony lidí z jiných kmenů. Mají jiné zvyky, jinou kulturu a jiný jazyk. Nechtějí se učit váš jazyk, nechtějí přijmout vaše zvyky a nechtějí se vzdát svého boha a to vše se vám dokonce pokoušejí vnucovat. Není to jejich vina. Multikulturním zločincem je ten, kdo je tady pozval a připustil, že se nechtějí stát Němci. Příslušníci nových kmenů postupují podle staletí ověřeného scénáře při dobývání jiných zemí. Množí se třikrát rychleji než vy, jsou životaschopnější a je jen otázkou času, kdy situace dospěje k bodu zlomu. Může to trvat stovky let, než bod zlomu přijde, tak jako tomu bylo v pohraničních oblastech Moravy a Čech. Ale dnešní mladí jsou nedočkaví a chtějí všechno hned. Buďte ve střehu a pohlídejte si, aby se vám to nevymklo z rukou a někdo vás zase nevyhnal, nebo neudělal cizince ve vaší vlastní zemi.

Vy, potomci Němců z Moravy, Čech a Slezska víte, o čem mluvím.

(rozpačitý potlesk)

Právě vy byste si měli hlídat, aby se Němci zase nemuseli bát na svých ulicích a ve svých domech a stydět se za to, že pijete pivo, jíte vepřové, modlíte se k tomu bohu, k jakému uznáte za vhodné a vaše ženy nemusí chodit tři metry za vámi zabalené jak matrjošky. Nevěřte svému současnému vedení, že tragédii let 1938 – 45 způsobil německý a český nacionalismus. Současné vedení vašeho Spolku zastává názor, že je třeba přijímat nové příchozí a starat se o to, aby si zachovali své zvyky, svůj jazyk, svou kulturu a svého boha. To je přesně to, co vás, naše bývalé krajany, kteří s námi žili v našich zemích, přivedlo na okraj propasti a nakonec i na dno propasti samotné.

V roce 1938 to nebyl německý nacionalismus, který způsobil katastrofu Čechů, Moravanů a Slezanů v našem pohraničí. Byla to loupeživá ideologie multikulturalismu, která vám sugerovala, že v našem pohraničí máte svá jazyková, kulturní a jiná práva a dokonce máte právo si ukrást území, které jste díky vyšší natalitě ovládli.

A v roce 1945 to nebyl český nacionalismus, který způsobil katastrofu Němců z našeho pohraničí. Byl to obyčejný pud sebezáchovy po sedmi letech hrůz, kdy jsme si uvědomili, že dva kmeny na jednom území opravdu žít nemohou.

(pískot)

Dnes jsme opět přátelé. Rádi vás u nás uvidíme. Přijeďte, uspořádejte si toto krásné setkání bývalých krajanů kdekoliv v místech, kam jsme kdysi v dobré víře pozvali vaše předky. Jen si uvědomte, že ta místa už se nejmenují Eger, Troppau a Wagstadt, ale Cheb, Opava a Bílovec. Přijeďte, popijte, pojezte, pobesedujte a ...vraťte se do dom, do svých měst Regensburg, Nürnberg a München. A lidé moji němečtí, bděte, aby jednou ve vašich krásných městech nepochodovaly nedávno pozvané kmeny a netvrdili, že jim to tady patří.

Pokud byste potřebovali poradit, kde uspořádat nějaký příští sraz, tak pokud byste to chtěli mít v přírodě, pak severně od Sedlčan je krásný prostor, bývalo tam cvičiště pro mladé německé chlapce. A pokud byste nechtěli marnit čas ve velkých městech, máme i hezká předměstí nebo vesničky... třeba nedaleko od centra Prahy jsou Kobylisy ...nedaleko od Chrudimi jsou Ležáky ...a nedaleko od Kladna je taková fajná, malá, nově postavená vesnička...

(silný pískot, na podium létají předměty... projev byl přerušeny...)

PS pro hlupe : Na žadnem srazu sem nebyl, nic sem tam nepřednašal a Osudove setkani 1913 sem tež nenapsal a ten rok tež nesuhlasi.

Ovšem atmosferu ma to setkani neopakovatelnu. Doporučuju všeckym, keři maju radi hystoryju, par fotek z krajanskeho setkani tady a video s babku, kera zapomněla, kery je rok niže:

Autor: Ladislav Větvička | úterý 11.6.2019 11:11 | karma článku: 48.64 | přečteno: 18963x

Další články blogera

Ladislav Větvička

Jak naše synky zatkli na humanytarni misi - mezinarodni lež v přimem přenosu

Lžou všeci - polityci, radyja, tisk aji televize. Na to už zme si zvykli. Malokdy se ovšem povede byt přimo u zdroje lži s mezinarodnim přesahem.

9.9.2019 v 15:15 | Karma článku: 47.92 | Přečteno: 9427 | Diskuse

Ladislav Větvička

Vědecke učeni Gretenyzmu - Jak to zrobit, aby se lidi mohli radostně vraždit

Všimli ste si, že pokud chcete, aby totalitni hovadizmus měl šanci zvitězit, musi mět za sebu jakesik vědecke učeni? Je to ověřena věc, enem se o tym dneska nemluvi, bo byste mohli najit nechtěne suvislosti.

6.9.2019 v 11:55 | Karma článku: 47.59 | Přečteno: 7550 | Diskuse

Ladislav Větvička

Zakladni principy Větvizmu-Gretenyzmu

Dneska je užasna doba. Kdysik davno, ještě před vynalezem knihtisku bylo na světě procentualně stejne množstvi idyjotu tajak dnes. Ale vědělo o nich enem blizke okoli a zbytek světa se tym netrapil. Dneska je temu jinak.

5.9.2019 v 11:11 | Karma článku: 48.66 | Přečteno: 19540 | Diskuse

Ladislav Větvička

Ještě cosik z Hungarie

Když tak prochazam materialy z cest okolo Rakusko-Uherska, su tam perly, kere by bylo škoda ležet enem tak ladem. Tuž tady je par zaběru z prujezdu statem zvanym Hungaria.

20.8.2019 v 12:55 | Karma článku: 42.39 | Přečteno: 5717 | Diskuse

Další články z rubriky Občanské aktivity

Vlasta Hurtová

Dlouhovláskový podvod? část 6 – Petra a Petr

Už dříve jste se mohli dočíst o tom, že s parukami poskytovanými Dlouhovláskou pro nemocné děti a ženy asi není vše úplně v pořádku. Ale kdo to vlastně je, ta Dlouhovláska? A čím vším se zabývá?

16.9.2019 v 9:09 | Karma článku: 9.62 | Přečteno: 313 | Diskuse

Zdenek Horner

Vedeme dialog, neřídíme lidem myšlenky, svobodné poselství nejen Číně a Rusku

Skuteční přátelé se mohou i ostře pohádat, ale nic to mezi nimi nezmění, pokud je to upřímné přátelství. Tendence k řízení myšlenek lidí je klíčovou představou totalitního směřování. Rozčilovat se, argumentovat, ale nic víc.

13.9.2019 v 8:57 | Karma článku: 12.96 | Přečteno: 277 | Diskuse

Zdenek Horner

Proč by Kosovo mělo být v dělení Jugoslávie výjimkou?

Předem říkám, že otázky dělení zemí mne nechávají chladným. Dělení Československa jsem želel, ale časem jsem si zvykl. Myslím, že oddělení od nějakého celku netřeba předem podporovat, ale uznat spíše ano, kvůli zachování míru.

12.9.2019 v 11:24 | Karma článku: 21.99 | Přečteno: 1147 | Diskuse

Bedřich Dvořák

Zeman rovněž oznámil, že 28. října vyznamená medailí za zásluhy režiséra Emira Kusturicu.

Pro mne výborná zpráva dnešního dne. Snad se konečně Zeman trefil do černého. Jsou jistě i lidé,kteří se mnou nebudou souhlasit.Ještě bych tam přidal Jožo Ráže. Názory mají velmi podobné,jen Kusturica má širší umělecký záběr.

11.9.2019 v 14:59 | Karma článku: 21.60 | Přečteno: 345 | Diskuse

Milena Zelenková

Opravdu nemusí mít poctiví léčitelé obavy?

Stát chystá bič na léčitele označované jako šarlatány. Ti poctiví se bát nemusí. Jen mít razítko pro svou činnost a vést dokumentaci o tom, co dělají. Nic proti dokumentaci, ale kdo jsou ti "správní", státem uznávaní léč

11.9.2019 v 8:15 | Karma článku: 11.44 | Přečteno: 266 | Diskuse
VIP
Počet článků 927 Celková karma 44.61 Průměrná čtenost 10896

Ladislav Větvička, lašsky cyp, blogař, cestař, fotograf, spisovatel. Chvilu na Moravě, chvilu na Slezske, chvilu na Cejloně nebo v Karabachu, prostě tam, kaj je mu fajně...

Mail: ladik.vetva@gmail.com

Motto: Nevěřte politykum, nevěřte dochtorum, nevěřte novinařum, nevěřte blogařum a hlavně nevěřte mně. Věřte sobě. Mate vlastni hlavu... 

Autor knižek: Ostravaci sobě, Mamulovy děti, Tajemstvi bohatych Ostravaku, Osudove setkani 1913, Některe baby su všecky stejne, Šifry Ladika Větvičky (I, II & III), Helmut - přiběh opravdoveho člověka, Okolo Rakusko-Uherska.

 

Najdete na iDNES.cz