Prasarna pro obyvatele Podkarpatske Rusi

1. 07. 2019 11:11:11
Podkarpatska Rus je uzemi, kere se dnes rozklada na mistě dnešni ukrajinske Zakarpatske oblasti. V letech 1919-1939 byla Podkarpatska Rus jednu ze čtyř samospravnych zemi Československa.

Obyvatele teto oblasti patři k nejvice postiženym z celeho uzemi Rakuska-Uherska.

V době vlady knižete Svatopluka byla Podkarpatska Rus současti Velkomoravske řiše, po Svatoplukově smrti bylo uzemi ovladnute Maďarama a praktycky tisic roku bylo současti Uherskeho kralovstvi, až do konce Velke valky. Uzemi bylo osidlene Rusinama, v jižnich regyjonach převažovali Maďaři a byly tu tež silne skupiny Rumunu, Němcu a Židu.

V době Velke valky probihaly v karpatskych prusmykach silne boje mezi rusku a rakusko-uhersku armadu. Za udajnu kolaboračku Rusinu s Rusama byly Maďarama odsuzene a popravene stovky mistnich chlopu, což po valce vedlo k temu, že představitele Rusinu nechtěli mět s Maďarama nic společneho a přihlasili se ke vznikajicimu Československu.

Označeni Podkarpatska Rus je pro toto uzemi použivane od roku 1920, kdy byly Tryanonsku smluvu definytyvně na věčne časy (kere trvaly 18 let) stanovene hranice Československa.

Ovšem už v listopadu 1938 přičlenila Videňska arbitraž nejurodnějši (jižni) oblasti Podkarpatske Rusi Maďarsku, a to včetně největšich měst Užhorodu, Mukačeva a Beregova.

Zbytek uzemi pak byl okupovany Maďarama v březnu 1939 pote, co Slovensko vyhlasilo samostatnost a česky prezident Hacha s plnu duvěru vložil uzemi Čech a Moravy do ruk německeho vudca.
Uzemi Podkarpatske Rusi pak bylo okupovane Rudu armadu na podzim roku 1944. Jeji dustojnici odvezli předem vytypovane potencyjalně odbojne osoby do koncentračnich zařizeni na uzemi SSSR, zbyli chlopi byli nasilim nahnani do Rude armady (dle tehdejši propagandy vstupovali s nadšenim a dobrovolně), kde byli přednostně posilani bojovat v tak nesmyslnych masakrach, jako byly boje v Dukelskem prusmyku.

V květnu roku 1945 bylo uzemi Podkarpatske Rusi formalně vracene Československu, ale už předtym v březnu dostal sudruh Stalin od Edvarda Beneša dopis, v kerem piše, že připojeni „Zakarpatske Ukrajiny“ k Sovětskemu svazu se považuje za samozřejme. Tym mimochodem porušil ustavni pravomoc, bo na taku změnu měl narok enem parlament. Ale vzhledem k temu, že Beneš v zaři 1938 dobrovolně rezignoval na prezidenta a ještě pogratuloval svojemu nastupcovi Hachovi, tak vlastně ani ustavnim činitelem nebyl a nemohl tym padem v březnu 1945 nic porušit.

Sice to je složite jak Romulus a Rebus, ale Stalin nebyl hlupy a jako každy bolševik dobře věděl, že když někdo cosik nabizi, tak se to bere. Koncem června tedy byla mezi představitelama Československa a SSSR podepsana smluva o odstupeni Podkarpatske Rusi. Za SSSR podepsali dohodu Molotov, za Československo pak Fierlinger a Clementys, tedy sami bolševici. Představitele Podkarpatske Rusi se nezučastnili (většinou ani nemohli, bo buď zahynuli v Gulagu, na Dukle, nebo byli tajak Alexandr Vološin odvlečeni tajnyma agentama NKVD z Prahy do Moskvy, kde nasledkem zvlaštniho zachazeni zemřeli). I proto je odstupeni tohoto uzemi nazyvane „rusinsky Mnichov“.

V srpnu to dorazil Beneš podpisem dekreta, kerym zbavil obyvatele Podkarpatske Rusi československeho občanstvi. Vzhledem k temu, že se mu začali bouřit přislušnici 1. armadniho sboru rusinskeho puvodu, keři přežili masakry, vydal dodatek, kery dovolil aspoň vojakum a jejich rodinam ponechat si čs. občanstvi.

No a pak už se zavřela železna opona, kera oddělila susedy žijici po tisice roku vedle sebe. Pootevřela se až po rozpadu SSSR, kdy uzemi Podkarpatske Rusi přešlo pod dočasnu spravu nezavisleho statu Ukrajina, kde je dodneška.

Přiběh je z nove knižky Ladislava Větvičky "S Jarkem Haškem po 100 rokach OKOLO RAKUSKO-UHERSKA". Všecky dily teto knihy vhodne pro format blogu možete pokupě najit pod timto odkazem, kde budu vychazat až do konca červenca.

Autor: Ladislav Větvička | pondělí 1.7.2019 11:11 | karma článku: 41.49 | přečteno: 4274x

Další články blogera

Ladislav Větvička

Jak naše synky zatkli na humanytarni misi - mezinarodni lež v přimem přenosu

Lžou všeci - polityci, radyja, tisk aji televize. Na to už zme si zvykli. Malokdy se ovšem povede byt přimo u zdroje lži s mezinarodnim přesahem.

9.9.2019 v 15:15 | Karma článku: 47.92 | Přečteno: 9440 | Diskuse

Ladislav Větvička

Vědecke učeni Gretenyzmu - Jak to zrobit, aby se lidi mohli radostně vraždit

Všimli ste si, že pokud chcete, aby totalitni hovadizmus měl šanci zvitězit, musi mět za sebu jakesik vědecke učeni? Je to ověřena věc, enem se o tym dneska nemluvi, bo byste mohli najit nechtěne suvislosti.

6.9.2019 v 11:55 | Karma článku: 47.60 | Přečteno: 7560 | Diskuse

Ladislav Větvička

Zakladni principy Větvizmu-Gretenyzmu

Dneska je užasna doba. Kdysik davno, ještě před vynalezem knihtisku bylo na světě procentualně stejne množstvi idyjotu tajak dnes. Ale vědělo o nich enem blizke okoli a zbytek světa se tym netrapil. Dneska je temu jinak.

5.9.2019 v 11:11 | Karma článku: 48.67 | Přečteno: 19544 | Diskuse

Ladislav Větvička

Ještě cosik z Hungarie

Když tak prochazam materialy z cest okolo Rakusko-Uherska, su tam perly, kere by bylo škoda ležet enem tak ladem. Tuž tady je par zaběru z prujezdu statem zvanym Hungaria.

20.8.2019 v 12:55 | Karma článku: 42.39 | Přečteno: 5717 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Milan Zajic

Kolem jezera ...

Je krásné slunečné zářijové pondělí a tak starý zevloun po tom co jsi přečetl, že nebude ropa a svět je na pokraji záhuby vyráží na svojí oblíbenou trasu. Samozřejmě pěšky, zásoby ropy je potřeba pošetřit ;)

16.9.2019 v 15:01 | Karma článku: 10.58 | Přečteno: 214 | Diskuse

Klára Tůmová

Výzev se nelekat!

Po loňské zkušenosti lehčeji plánovaná cesta mě zatím nestíhá utahat. Terén spíš pohodový, možnost nákupu každý den před i po, občas i v mezičase, a navíc jediná etapa nad pětadvacet? To by stálo za to ji nazvat královskou.

15.9.2019 v 18:18 | Karma článku: 12.03 | Přečteno: 262 | Diskuse

Jaroslav Babel

Léto roku devatenáctého (23.)

Vše dopadlo podle plánů a po měsíci skutečně pokračuji v dovolené, a tedy i ve vyprávění. Druhá letní cesta roku devatenáctého se (možná zcela výjimečně) obešla bez bloudění, navíc se odehrála částečně na nových místech.

15.9.2019 v 16:39 | Karma článku: 7.69 | Přečteno: 76 | Diskuse

Klára Tůmová

Konečně na pochodu

Dva dny na cestě a akce nula, nebo těch ať nežeru dvaadvacet kilometrů plus courání po civilizaci jako mám počítat? Tak dnes už první úsek přesahující dvacet kilometrů!

14.9.2019 v 12:18 | Karma článku: 11.46 | Přečteno: 271 | Diskuse

Kamila Branna

Tiermes aneb nadšenci do dějin, nepodceňujte nehumanitní obory!

Archeologická naleziště většinou skrývají své poklady daleko od civilizace, kde lze občas narazit na nevítaného průvodce z říše zvířat.

13.9.2019 v 18:35 | Karma článku: 12.45 | Přečteno: 222 | Diskuse
VIP
Počet článků 927 Celková karma 44.61 Průměrná čtenost 10896

Ladislav Větvička, lašsky cyp, blogař, cestař, fotograf, spisovatel. Chvilu na Moravě, chvilu na Slezske, chvilu na Cejloně nebo v Karabachu, prostě tam, kaj je mu fajně...

Mail: ladik.vetva@gmail.com

Motto: Nevěřte politykum, nevěřte dochtorum, nevěřte novinařum, nevěřte blogařum a hlavně nevěřte mně. Věřte sobě. Mate vlastni hlavu... 

Autor knižek: Ostravaci sobě, Mamulovy děti, Tajemstvi bohatych Ostravaku, Osudove setkani 1913, Některe baby su všecky stejne, Šifry Ladika Větvičky (I, II & III), Helmut - přiběh opravdoveho člověka, Okolo Rakusko-Uherska.

 

Najdete na iDNES.cz