Každy začatek je lehky

7. 07. 2019 18:18:18
Začatky nesu těžke, obvykle su jednodušši, než si myslite. To třeba chcete postavit dalnicu do Gdaňska a Anglija kvuliva temu proti vam rozputa valku.

Kdo by to byl byval řeknul, že blba dalnica se stane takym vražednym nastrojem.
Ale to je jiny přiběh, chtěl sem dneska vypravjat o čemsik jinem.

To zme tak seděli na terase u Vlastika a pili pivko.
Pivko na terase u Vlastika pijeme od te doby, kdy Libě, kelnerce Na rožku jeblo a vyhnala všecky hosty. To jako ne že by zebrala koště a vyhnala je. Tak to baby dneska nerobi, baby su sofistykovane. Jarka vyhnala hosty tym, že začala čepovat pivo, kere se nedalo pit. Bylo nam to divne, bo u druhe kelnerky bylo pivo z te same bečky dobre. Dluho zme to zkumali a pak zme přišli na to, že Jarka, jak je to baba čistotna, myje krygle v Savu. Taku sklinku pak možete oplachovat jak chcete, ale to Savo tam prostě zustane. A tak po napiti piva ve vysavovanem kryglu měl člověk pocit, jak když liže plechovy kybel zevnitřku. Prostě hnus. Ale to je jiny přiběh, to sem vam vlastně tež nechtěl vypravjat.
Od te doby prostě chodime na terasu k Vlastikovi, bo Vlastik neni kokot a z teho logicky vyplyva, že krygle v Savu nemyje.

A tak sem teda jako tak valil na kole od Mexika, kde sem požral fajne tvargle, zapil fajnym Radkem a po cestě zpatky mě napadlo, že se za Vlastikem stavim. To už je u mě taky zvyk. Jak na přirodu udeři krute jaro, vytahnu kolo, opucuju ho, na pumpě nafukam gumy a valim na Mexiko. To je taka knajpa schovana v lesach za Porubu, kaj se žeru tvargle a zapijaju Radegastem nebo Ostravarem. Bylo jaro roku 2014, počasi fajne jak cyp, takže bylo jasne, že Vlastika najdu na terase.

Byl tam.
A nebyl sam. V hupacim křesle seděl stary pan Madeja, kuřil viržinko a popijal Nachmelenu opicu. Pana Madeju mam rad, bo je chytry jak stary žyd Jonathan a to člověka vždycky vyštengruje k vysokym intelektualnim vykonum. Raz - kdysik davno - sem s nim tež tak seděl, hlučně zme mlčeli, až on zničehonic přerušil ticho dluhu, rozvinutu větu a povida:
„Ty, Ladik, na čem robiš?“
Problem byl, že sem na ničem zvlaštnim nerobil. Psal sem blogy, lidi to čitali, ale od vydani posledni knižky už uplynuly tři roky. Měl sem sice dalšich deset složek, kaj sem si schovaval materyjaly pro deset novych knižek, ale po pravdě řečene sem byl jakysik lenivy se do teho pušťat, bo jak se do take knižky pustite, je s tym roboty jak na minaretu, furt na to musite myslet, nebavi vas s nikym se bavit, nemate radost, když v knajpě kdosik přisedne a huči do vas, bo se potřebujete koncentrovat na psani.
Ale bylo mi blbe řict, že nic nerobim. Tuž sem se hluboce zamyslel, tajak to my porubšti chlopi umime a povidam mu:
„Ale, pišu fčil knižku o tym, jak se Hytler ze Stalinem potkali ve Vidni.“
Pan Madeja překvapenim zdvihnul oboči.
„Hytler ze Stalinem že se potkali? To sem nevěděl.“
„No,“ tvařil sem se duležitě „byl u teho ještě Trocky, Lenin a Masaryk a bylo to v lednu roku 1913 ve Vidni.“
„Tuž to mě zajima, až to budeš mět dopsane, kupuju hned prvni vytisk,“ povidal pan Madeja a ja sem věděl, že su v dupě, že fčil už budu muset tu knižku fakt napsat a že mě to bude stat hodně roboty, bo napsat taku knižku, to neni žadna sranda, to je moře vypitych piv, hromady zežranych mastnych bramburek a hodně vyhulenych vodnich dymek.
Ale to je jiny přiběh, ten už znate z Osudovych setkani 1913.

Tuž sem tak dojel na terasu k Vlastikovi, v křesle se v jarnim větřiku od Čavisova hupal zas pan Madeja a kuřil viržinko.
On mi někdy pan Madeja připomina pana Lorenca ze Samoty u lesa. Na rozdil od pana Lorenca teda nesedi v křesle kolečkovem, ale v křesle hupacim, nepije lahvače, ale pije dobre čepovane, ale jinak su stejně chytři, bo oba vědi uplně všecko. No fakt, to mi možete věřit. Tuž zme tak seděli, pili pivko a mluvili o ničem anebo zas enem tak hlučně mlčeli, když mě napadlo se pana Madeji zeptat:
„Posluchejte, pane Madeja, letos je stolete vyroči začatku te Velke valky. Přemyšlam, že bysem jako objel na kole cele to Rakusko-Uhersko a cosik o tym napsal. Co myslite, zvladnu to?“
Pan Madeja se zamyslel, upil pivka, potahnul z viržinka, zahalil se do husteho dyma a aniž by se na mě podival, řika:
„Ne.“

To mě překvapilo. Měl sem pocit, že sem na tym fyzicky lip. Chvilu sem byl zticha, bo mě docela zklamal. Myslel sem, že to ujedu.
„A co kdybysem to zkusil objet za štyry roky, aby to bylo hotove ke stoletemu vyroči konca prvni valky?“ obratil sem se zase na stareho fusateho pana.
Pan Madeja se na chvilu přestal hupat, zamyslel se, zas vyfuknul dym jak z koksovni a povida:
„Tak to už ja.“
A hupal se dal.

Nedalo se nic robit. Kocky byly vržene..

Přiběh je z nove knižky Ladislava Větvičky "S Jarkem Haškem po 100 rokach OKOLO RAKUSKO-UHERSKA". Všecky dily teto knihy vhodne pro format blogu možete pokupě najit pod timto odkazem, kde budu vychazat až do konca červenca..

Autor: Ladislav Větvička | neděle 7.7.2019 18:18 | karma článku: 38.60 | přečteno: 3136x

Další články blogera

Ladislav Větvička

Ještě cosik z Hungarie

Když tak prochazam materialy z cest okolo Rakusko-Uherska, su tam perly, kere by bylo škoda ležet enem tak ladem. Tuž tady je par zaběru z prujezdu statem zvanym Hungaria.

20.8.2019 v 12:55 | Karma článku: 39.01 | Přečteno: 2834 | Diskuse

Ladislav Větvička

Ještě cosik z Hornych Uher

Když už člověk cestuje okolo Rakusko-Uherska, neda se vyhnut uzemi, dřive označovanemu jako Horné Uhry. Tisic roku byly součast Uherskeho kralovstvi. Přesto si dokazalo uchovat puvodni slovansky jazyk.

14.8.2019 v 11:11 | Karma článku: 41.13 | Přečteno: 3668 | Diskuse

Ladislav Větvička

Ještě cosik z Moravy a Čech

Tuž, všecko se do knižky nevešlo. A je škoda, aby to zustalo viset kajsik na hurdysku. Tak pokud třeba nemožete cestovat a musite roztačat kola bruselskeho socializmu, spočněte chvilu a podivejte se na par obrazku z Moravy a Čech.

7.8.2019 v 11:11 | Karma článku: 43.23 | Přečteno: 4874 | Diskuse

Ladislav Větvička

Chutě Rakusko – Uherska

Kery z nas si to vlastně uvědomuje? Žijeme v kulinařsky nejnadhernějši oblasti na světě. V okruhu několika malo set kilaku od Ostravy mame všecko, po čem cely svět slinta a touži.

1.8.2019 v 11:11 | Karma článku: 42.44 | Přečteno: 4246 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Hana Timková

K Budějicům cesta - 4.část

Ve 4. části se po masáži a snídani vydáme z Blatné do Sedlice. Bude horko a u rybníků budou pěkně štípat ovádi. Přesto se se mnou projdete krásným koutem jižních Čech - sami, bez davu turistů.

23.8.2019 v 7:00 | Karma článku: 5.28 | Přečteno: 89 | Diskuse

Pavel Liprt

Radbuza a hoši od bobří řeky

Hoši už asi ne, spíše pánové. Ale bobrů je tam více než dost, alespoň to lze usuzovat podle ohlodaných a také někdy do vody spadlých stromů.

22.8.2019 v 11:04 | Karma článku: 20.43 | Přečteno: 450 | Diskuse

Hana Timková

K Budějicům cesta - část 3.

Po úvodu a motivaci vás dnes provedu z Mokrouš přes Blovice a Nepomuk do Blatné. Projděte se mnou krásný kus české krajiny.

22.8.2019 v 7:00 | Karma článku: 8.91 | Přečteno: 210 | Diskuse

Hana Timková

K Budějicům cesta, část 2. - motivace

Pokračování , aneb putování do Budějovic, tak jak jsem ho prošla na vlastní nohy, tentokrát, proč jsem se vydala právě tam.

21.8.2019 v 14:02 | Karma článku: 8.23 | Přečteno: 215 | Diskuse

Hana Timková

K Budějicům cesta...úvod

V následujících několika článcích bych vás ráda provedla mým putování do Českých Budějovic. Cestu jsem prošlapala na vlastní nohy ze západních Čech. Proč? Přečtěte si:-)

21.8.2019 v 12:46 | Karma článku: 8.98 | Přečteno: 164 | Diskuse
VIP
Počet článků 924 Celková karma 42.51 Průměrná čtenost 10879

Ladislav Větvička, lašsky cyp, blogař, cestař, fotograf, spisovatel. Chvilu na Moravě, chvilu na Slezske, chvilu na Cejloně nebo v Karabachu, prostě tam, kaj je mu fajně...

Mail: ladik.vetva@gmail.com

Motto: Nevěřte politykum, nevěřte dochtorum, nevěřte novinařum, nevěřte blogařum a hlavně nevěřte mně. Věřte sobě. Mate vlastni hlavu... 

Autor knižek: Ostravaci sobě, Mamulovy děti, Tajemstvi bohatych Ostravaku, Osudove setkani 1913, Některe baby su všecky stejne, Šifry Ladika Větvičky (I, II & III), Helmut - přiběh opravdoveho člověka, Okolo Rakusko-Uherska.

 

Najdete na iDNES.cz