Češti sladci dobyvaju svět

28. 05. 2019 11:11:11
Čim byly kdysik ve středověku klaštery, tym su dneska pro českeho cestovatela pivovary. A nejenom v Čechach, na Moravě a ve Slezsku, ale všude, kde česky pocestny dorazi v prachu cest.

Když česky cestovatel na sve strastiplne pouti nalezne cedulu značici, že se nachaza v blizkosti pivovaru, chova se tak, jak se chovaju ocelove špony nezvratně přitahovane k magnetu. Dokonce sem se všimnul, že i když cestovatel neni z informačnich zdroju zpraveny o tym, že se na jeho trase nachaza misto, kde sladci vaři z nakličeneho zrni a šištic polevku, keru pak zaměrně kontaminuju kvasnicama, aby zpusobili tvurči proces zvany kvašeni, i tak je podvědomě přitahovany do takychto mist.

Do pivovaru se tak stahuju všeci keři dychti po potravě tělesne i duševni. Je symbolicke, že pravě v takych mistach, kere je možne považovat za naprosty opak duševně vyprahleho mista zvaneho mešita, su hlavnimi vudci sladci ze zemi Koruny česke. Českeho sladka najde cestovatel všude. Když Kollar pěl, že Slovani su od Šumavy k Tatram, od Krkonoš k Uralu, byl na omylu. To ne Slovani, ale češti sladci su tak rozšiřeni. A nejenom od Beskyd ke Kavkazu, ale aji daleko za Ural na vychod všechny pivovary v Čině maju češti sladci v rukach.

V Kantoně žije sladek Veverka, v Pekingu Hrazdira a všeci ti sladci češti vynikaju svoju pohostinnosťu měru neobyčejnu. A fčil si představte, že k takemu sladkovi v cizině přijde Čech rodu moravskeho. Každy česky sladek ma dobre srdce aji vuči cizimu. Tuž jakpak by ho neměl ku svojim krajanum, kteří nelitujice několika tisic kilometru, přichazaju k němu, aby viděli jeho milu tvař a zručne ruky, aby si s ním pohovořili a pověděli mu co možna podrobně, co je v doma noveho.

A tak možete přijemně hovořiti se sladkem Puchalkum, plešatym, tlustym a fusatym samoukem pivovarnickym, kery se řemesla sladkovskeho sam sobě si doma naučil, bo mu imponovala znalost mistru tohoto řemesla. Dnes vyrabi nadherny mok z tych šištic a nakličeneho zrni ve slezskem Martinově, ale potkat ho možete aji u svojich přatel v moravskych pivovarach, kaj se Štverku a jinyma odbornikama dyskutuju, jestli už to kvašeni zarazit a nechat ležak dozrat.

Potkat ho možete aji v pivovarach maloruskych, kaj na uzemi dnešni Ukrajiny spřatelil se s ředitelem pivovaru volyňskeho, šašlik okoštoval se sladkama pivovaru mukačevskeho, kaj se podavaju obři hamburgery, kere člověk musi žrat v černych gumovych rukavicach, kere origynalně podavaju vam ke každemu takemu platku masa ve sladke žemli, abyste si nezkypali košulu, kravatu a gatě a nevypadali pak na cestach jak švajnehundi.

Když navštivite pana sladka Znojemskeho ve Velke Kanydži, on vam radostně povypravi osudy toho nešťastneho města a pak se vas otaže, co noveho na Moravě a jak se lidem u nas daři a zdali pořad uřednici z parlamentu pražskeho lid česky tak hanebně prudi.

Zvlaštnim ukazem jest sladek pivovaru žitomirskeho a kyjevskeho, pan Vaša. Cely svět sjezdil, v Japonsku, Čině i v Siamu pivovary vařici česke pivo stavjal. A jako stary, padesatilety kmet zakotvil na Malorusi v malebnem městečku Žitomir, kde ma svoju laboratoř a kromě nadherneho piva vyrabi gořalku z mrtvych fčel, což je obecně neznamy lek, kery ma mnohe lečebne učinky – vysoky tlak snižuje, nizky tlak zvyšuje, velky cholesterol omezuje, male sebevědomi napravuje, male penysy prodlužuje a dluhe zkracuje.

Aji mnohe jine pozityvni učinky ma tento podmor, ale nesmim o tom hovořiti, jelikož dopustil bych se podle předpisu Unyje evropske, takzvaneho Euro Sajuzu velice nebezpečneho a trestneho činu, bo Sajuz podporuje mafiju lekarnicku, kera zakazuje řikat o tym, že čaj z listu lipovych ma dobry vliv na kašel a problemy plicni.

Deset kilo raku v maloruskem městě Cherson. Věřte mi, teho jemneho masička to neobsahuje mnoho, ale zežrat se to neda.

V pivovaru Rovno narazite na Přemka, slovutneho českeho sladka, kery vaři nejlepši pivo široko daleko, bo nuti dodržovat ukrajinske flakače přesne česke postupy, kere zaručuju, že se z polivky ze zrni a šištic nestane patok vychodoněmeckeho typu, ale ležak velice libe chuti a voňavosti. K zajezeni jeho ejlu nabidne vam pečeneho beranka, režne tyčinky obalovane uzenu praseči kytu nakrajanu jak nejlepši pršut a černy hermelin, kery vyrabi v mistni syrarně jeho kamarad, puvodem z česke Chocně.

Černy hermelin, česka specialita z města Rovno. Jako každy česky genyjalni objev bude zapomenut a jeho obchodni potencial za par roku využiju žabožrouti nebo jini zapadni imperyjalisti.

Když jako zaprašeny a zpoceny poutnik kračate karabašskym Stěpanakertem, městem, kere leži enem par kilaku od hranice přiměři, kde už čtvrt stoleti na sebe miři svoje kalašnikovy křesťanske a islamske vojsko a každy tyden z tama odvažaju neopatrneho novačka, kery blbě vystrči hlavu, nemožete nenarazit na česky pivovar, kery postavila česka firma z moravske Polne. To je to město, kaj židovsky uchyl zabil česku děvuchu a německy mluvici profesor z Moravy z teho zrobil velku aferu. Ovšem pivovar vyrobili synci z Polne dokonaly a překvapivě aji synci na jih od Elbrusa dodržuju pravidla pro rmutovani a tym padem aji pivo je fajne. Dokonce ho ty horke kavkazske hlavy dokažu aji fajně načepovat, což je v mistnich krajach, kaj su zvykli na čaču (palenku z hroznu) a morušovicu (palenka z moruši, nikoliv z bourca!) docela překvapive.

Česky sladek poučuje podřizeneho, jak ma robit dobre pivo, naštvany rusinsky mužik, neschopny akceptovat rady zkušenějšiho, naštvaně odchaza na panaka vodky

V Užhorodě, hlavnim městě Zakarpatske Ukrajiny, předtym Karpatalje a ještě předtym Podkarpatske Rusi, možete narazit na Milana a Lubku, par, kery se už čtvrt stoleti stara o dystribuci piv vařenych českyma sladkama na Ukrajině. Diky temu je uroveň hospod na Podkarpatske Rusi o tři urovně vyše jak ve vedlejšich zemich byvaleho Rakusko-Uherska: v Maďarsku, Rumunsku a Polsku, a dokonce aji na Slovensku, kde davny strašak českych milovniku piva s nazvem Šariš se změnil v kvalitniho reprezentanta dobreho piva plzeňskeho typu. V garaži u Milana, keru znaju stovky navštěvniku festyvalu česke kultury v Koločavě a Volovcu, možete okoštovat nejlepši šašlik na světě, kery se Milan naučil u armenskych pastevcu a Lubka vam zrobi nejlepši boršč, robeny z kosti bravka, kury, barana, byka, šaryka a zahuštěny červenu řepu ze zelim, dochucenu zkvašenym barščem. Nesmite se splest boršč a baršč, bo při take neznalosti vas vyžene z baraku a na ulici budete mět co robit, jak budete utikat před nebezpečnyma vlkama, kere doma chova pro odstrašeni nepřatel.

V českem - karabašskem pivovaru ve Stěpanakertu

V Chersonu, kusek od břehu Černeho mořa, kaj usti nadherna řeka Dněpr, kera teče z Černobyla přes Kyjev dule přes široke ukrajinske planě až do mořa, najdete sladka, kery sice nepochazi ze zemi Koruny česke, ale když uslyši, že ste Čech, uvaři vam na posezeni deset kilo raku a pak vas bude zahanbovat tym, že vam ukaže, že je umi obirat tři razy rychleji než vy, a tak zatimco zežerete dvě kila raku, on zežere za stejnu dobu šest kilo. A protože miluje britsky rock sedumdesatych roku, kdy byl svět na ostrovach ještě v pořadku, pojmenoval svoju hospodu Pink Floyd. Podle teho se k vam v hospodě chovaju. Host je tady panem a člověk je smutny, že nebydli bliž takeho užasneho klubu. Ale možna to je dobře, bo jinak by tam člověk seděl furt a nezbyval by čas na robotu, aby se kola kapitalizmu mohla roztačat.

Tuž tak to chodi, když narazite na českeho sladka. Když jako zaprašeny a unaveny poutnik narazite u nas nebo v cizině na napis PIVOVAR, nevahejte a valte tam. Ručim vam za to, že nezrobite chybu.

Přiběh je z nove knižky Ladislava Větvičky "S Jarkem Haškem po 100 rokach OKOLO RAKUSKO-UHERSKA". Všecky dily teto knihy vhodne pro format blogu možete pokupě najit pod timto odkazem, kde budu vychazat až do konca červenca.

Autor: Ladislav Větvička | úterý 28.5.2019 11:11 | karma článku: 44.24 | přečteno: 5535x

Další články blogera

Ladislav Větvička

Jak naše synky zatkli na humanytarni misi - mezinarodni lež v přimem přenosu

Lžou všeci - polityci, radyja, tisk aji televize. Na to už zme si zvykli. Malokdy se ovšem povede byt přimo u zdroje lži s mezinarodnim přesahem.

9.9.2019 v 15:15 | Karma článku: 47.92 | Přečteno: 9439 | Diskuse

Ladislav Větvička

Vědecke učeni Gretenyzmu - Jak to zrobit, aby se lidi mohli radostně vraždit

Všimli ste si, že pokud chcete, aby totalitni hovadizmus měl šanci zvitězit, musi mět za sebu jakesik vědecke učeni? Je to ověřena věc, enem se o tym dneska nemluvi, bo byste mohli najit nechtěne suvislosti.

6.9.2019 v 11:55 | Karma článku: 47.60 | Přečteno: 7559 | Diskuse

Ladislav Větvička

Zakladni principy Větvizmu-Gretenyzmu

Dneska je užasna doba. Kdysik davno, ještě před vynalezem knihtisku bylo na světě procentualně stejne množstvi idyjotu tajak dnes. Ale vědělo o nich enem blizke okoli a zbytek světa se tym netrapil. Dneska je temu jinak.

5.9.2019 v 11:11 | Karma článku: 48.67 | Přečteno: 19544 | Diskuse

Ladislav Větvička

Ještě cosik z Hungarie

Když tak prochazam materialy z cest okolo Rakusko-Uherska, su tam perly, kere by bylo škoda ležet enem tak ladem. Tuž tady je par zaběru z prujezdu statem zvanym Hungaria.

20.8.2019 v 12:55 | Karma článku: 42.39 | Přečteno: 5717 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Milan Zajic

Kolem jezera ...

Je krásné slunečné zářijové pondělí a tak starý zevloun po tom co jsi přečetl, že nebude ropa a svět je na pokraji záhuby vyráží na svojí oblíbenou trasu. Samozřejmě pěšky, zásoby ropy je potřeba pošetřit ;)

16.9.2019 v 15:01 | Karma článku: 10.58 | Přečteno: 214 | Diskuse

Klára Tůmová

Výzev se nelekat!

Po loňské zkušenosti lehčeji plánovaná cesta mě zatím nestíhá utahat. Terén spíš pohodový, možnost nákupu každý den před i po, občas i v mezičase, a navíc jediná etapa nad pětadvacet? To by stálo za to ji nazvat královskou.

15.9.2019 v 18:18 | Karma článku: 12.03 | Přečteno: 262 | Diskuse

Jaroslav Babel

Léto roku devatenáctého (23.)

Vše dopadlo podle plánů a po měsíci skutečně pokračuji v dovolené, a tedy i ve vyprávění. Druhá letní cesta roku devatenáctého se (možná zcela výjimečně) obešla bez bloudění, navíc se odehrála částečně na nových místech.

15.9.2019 v 16:39 | Karma článku: 7.69 | Přečteno: 76 | Diskuse

Klára Tůmová

Konečně na pochodu

Dva dny na cestě a akce nula, nebo těch ať nežeru dvaadvacet kilometrů plus courání po civilizaci jako mám počítat? Tak dnes už první úsek přesahující dvacet kilometrů!

14.9.2019 v 12:18 | Karma článku: 11.46 | Přečteno: 271 | Diskuse

Kamila Branna

Tiermes aneb nadšenci do dějin, nepodceňujte nehumanitní obory!

Archeologická naleziště většinou skrývají své poklady daleko od civilizace, kde lze občas narazit na nevítaného průvodce z říše zvířat.

13.9.2019 v 18:35 | Karma článku: 12.45 | Přečteno: 222 | Diskuse
VIP
Počet článků 927 Celková karma 44.61 Průměrná čtenost 10896

Ladislav Větvička, lašsky cyp, blogař, cestař, fotograf, spisovatel. Chvilu na Moravě, chvilu na Slezske, chvilu na Cejloně nebo v Karabachu, prostě tam, kaj je mu fajně...

Mail: ladik.vetva@gmail.com

Motto: Nevěřte politykum, nevěřte dochtorum, nevěřte novinařum, nevěřte blogařum a hlavně nevěřte mně. Věřte sobě. Mate vlastni hlavu... 

Autor knižek: Ostravaci sobě, Mamulovy děti, Tajemstvi bohatych Ostravaku, Osudove setkani 1913, Některe baby su všecky stejne, Šifry Ladika Větvičky (I, II & III), Helmut - přiběh opravdoveho člověka, Okolo Rakusko-Uherska.

 

Najdete na iDNES.cz