Ohlupovani mladych pokračuje rychlym tempem

26. 03. 2019 11:11:11
Nemyslim fčil všecky ty aktyvisty s cedulama za lepši vzduch nebo vice mloku. Ani všecky ty pominute Grety kere maju v batohu vic plastu jak jidla nebo Naděždy, kere transportuju chlazenu drubež.

A už vubec nemam na mysli chytraky, z kerych padaju věty typu: "Fetyšizace vlastnictvi je zakladni problem společnosti, my zme pro demokratyzaci vlastnictvi."

Mam na mysli take ty na prvni pohled uplně normalni mlade lidi, kere školy chrli každym rokem do ulic a oni pak po tych ulicach šmatlaju čumic do mobila.

To prostě neni tak jednoduchy proces to ohlupovani, neni, sudruzi. Začina to jazykem. Zeberte se typicku situaci, keru tady pod Kavkazem zaživam dnes a denně. Položite cizimu člověkovi na ulici otazku a on na vas civi jak ščur z kyšky. Zopakujete mu otazku v jine řeči a on pokyvuje hlavu jak mamlas, jako že nerozumi a ještě se divi, že sem si zrovna jeho dovolil oslovit jakusik cizi řeči.

Před deseti rokama temu tak nebylo. Cosik se změnilo, lidi zhlupli.Všimnul sem si, že ta neviditelna hranica probiha tak okolo 35 let. Když se pustite do hovoru ze staršima, všecko je naprosto v pohodě, všeci komunykuju, ruština jim nerobi problemy. Když se zeptate mladšich, su ztraceni. Ruštinu už se ve škole neuči, ale anglicky se tež nenaučili. Mysli si, že se všeci budu učit tu jejich hatmatilku.

A tak denně dochaza k tragikomickym scenam, tajak včera: Vlezl sem do masařa, za pultem mlada robka, pysk zmalovany do ruda a tleměla do mobila.

"Maš basturmu?" povidam ji rusky. Pokyvala hlavou, že ja.

"A jak velku ju maš, zebral bysem celu štanglu," ja na ňu. Zatřepala hlavu, jako že nerozumi.

"Basturma, viš, co je to basturma? Jsi snad vegetaryjanka?" povidam ji furt rusky. Zakyvala tu rozčepyřenu hlavu, že ja. No to by mě jeblo. Jak može vegetaryjanka robit u masařa?

No nic, zkusime to jinak. "Do you speak English?" hlaskoval sem pomalu.

Usmala se a povida: Čuť čuť."

Vytahnul sem jediny komunykačni prostředek, keremu ty mladi dneska rozumi. Vyhledal sem obrazek basturmy a ukazal ji ho na dyspleju mobila.

Podivala se na to, chvilku ji to šrotovalo v hlavě a pak povida: "Vy dunt hevit."

Usmal sem se na ten zmalovany pysk a rozlučil se slovy: "Výr šafendaz."

Usmala se, pokyvala na pozdrav a vratila se k mesendžrovi.

Ladik Větvička, hlasatel Mlade Fronty Fčil, Kavkaz

PS: Pro ty, keři nevědi, co je to basturma.

Autor: Ladislav Větvička | úterý 26.3.2019 11:11 | karma článku: 47.18 | přečteno: 14717x

Další články blogera

Ladislav Větvička

Už je to 74 roku, co amerycka armada osvobodila kusek řišske župy Sudety

To je hrozne, jak to leti. Ale neda se nic robit, je třeba si to furt připominat, aby kohosik nenapadlo tvrdit nam, že Němci byli ti hodni a my ti zli.

10.5.2019 v 11:11 | Karma článku: 48.59 | Přečteno: 16620 | Diskuse

Ladislav Větvička

Buzerace a šikana českych řidiču pokračuje

Od samotneho rana jede ve všeckych medyjach geblsovska propaganda, jaku svět neviděl. Češti řidiči su horši jak vloni, vic zabijali a vic chlastali. Sviněěě! Hrr na ně!

23.4.2019 v 11:11 | Karma článku: 48.75 | Přečteno: 23296 | Diskuse

Ladislav Větvička

Když hoři symboly, přichaza blba doba

Je to smutne, když zhoři jakysik barak. Navic pěkny barak. A navic symbol. Ale nic neni nahodne. Symboly mizi v přesně stanoveny čas. A po jejich zmizeni obvykle přichazaju horši doby.

16.4.2019 v 13:13 | Karma článku: 49.09 | Přečteno: 32972 | Diskuse

Ladislav Větvička

Nepodlehejme Afrofobii a pusťme bratry do domu!

Typicka ukazka bělošske arogance dneska proběhla ve vodach Středozemniho mořa. Italske zvlaštni jednotky podlehly Afrofobii, vtrhly na loď, kerou se naši bratři pokusili vymanit z chudoby a obohatit život bilych Afrofobu.

28.3.2019 v 12:12 | Karma článku: 48.53 | Přečteno: 21277 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Tomáš Flaška

Keys a Key West

Nejjižnější část pevninských USA je taková šňůra ostrovů, nebo spíše hrbolků země, vyčnívající nad vodu. Dříve samostatné, dokud je člověk nepropojil. Úžasný kout, ale především úžasné dílo.

21.5.2019 v 19:45 | Karma článku: 15.95 | Přečteno: 252 | Diskuse

Klára Žejdlová

Dlouhé fronty na hranicích a „videa“ v příkopu, aneb mé první seznámení se s Itálií

Má láska k Itálii trvá už dlouho, téměř 30 let. Byla jsem totiž součástí té první vlny Čechů, kteří se hned po otevření hranic v roce 1990 vydali do Itálie k moři. No, do Itálie...jako tisíce dalších do Bibione.

21.5.2019 v 13:43 | Karma článku: 28.67 | Přečteno: 2390 | Diskuse

Miloslava Cejpková

Zanzibar? - spěchejte, nebo už neuvidíte.../pokračování/

Odbočili jsme z hlavní cesty na ještě drkotavější, částečně zarostlou tropickou vegetací, až z toho šel strach - na konci cesty řidič popadl naše kufry a uvedl nás přímo do naší zanzibarské chýše,

21.5.2019 v 11:36 | Karma článku: 10.76 | Přečteno: 257 | Diskuse

Jan Tomášek

Úzkokolejkou do České Kanady

Takovou českou cestovatelskou „klasiku“ – jindřichohradeckou úzkorozchodnou železnici se zadařilo absolvovat odhadem v roce 96. Cílem byl hrad Landštejn a jeli jsme tam tehdy tři – já a můj tehdejší obvyklý spolucestovatelský pár.

21.5.2019 v 4:04 | Karma článku: 6.28 | Přečteno: 203 | Diskuse

Michaela Muzikářová

8 důvodů, proč navštívit Abruzzi, skrytý cestovatelský ráj

Dnešní text začnu slovy “Molise - region, který neexistuje”. Proč se to v Itálii říká? Inu proto, že samotní Italové si z tohoto regionu dělají často legraci...

19.5.2019 v 20:44 | Karma článku: 13.78 | Přečteno: 376 | Diskuse
VIP
Počet článků 891 Celková karma 47.61 Průměrná čtenost 11028

Mail: ladik.vetva@gmail.com

Lašsky cyp. Blogař, cestař, fotograf, spisovatel. Chvilu na Moravě, chvilu na Slezske, chvilu na Cejloně nebo v Karabachu, prostě tam, kaj je mi fajně...

Motto: Nevěřte politykum, nevěřte dochtorum, nevěřte novinařum, nevěřte blogařum a hlavně nevěřte mně. Věřte sobě. Mate vlastni hlavu... 

Najdete na iDNES.cz