Utěk do Argentyny

11. 05. 2018 11:11:11
Tři zastavky osmičku od vojenske spravy k Elektře uběhly rychle. Na zahradě starodavne ostravske pivnice Na společenstvu už seděli alkoholici. Zapadli zme mezi ně.

Ostatně ani ja, ani Helmut zme tu nebyli poprve a rozhodně ani naposledy.

„Co fčil budeš robit? Každy den možeš očekavat povolavak, co?“ vyfuknul sem dym na Helmuta, kery vychutnaval posledni řijnove slunko.

„Jebu to, zajedu dodom na Prajzku, zbalim baťoh a za par dnu valim pryč. Nebudu na ty zelene hlavy čekat. Nejsem debil, pyčo.“

„A kam chceš jet? Bude zima, aji kdyby ses schoval v horach, buď tě tam najdu a zavřu, nebo zmrzneš, vole.“

Helmut se na mě podival a šklebil se: „Tobě to možu řict, ale jestli to praskneš, najdu si tě a zabiju pomalym, tryznivym zpusobem, tak jak to enem my socialisti umime. Jedu do Argentyny.“

„Ty vole! Jak by ses tam dostal?“ vyhrknul sem.

„Fotr ma peněz jak cyp, dostava je z rajchu. Už před pul rokem mi kupil zajezd do Jugošky. Tam přelezu zelenu čaru do Italie a přes Siciliju odjedu do Argentyny. Tam najdu Hitlera, zrobim s nim rozhovor a budu slavny.“

„Ty kravo, to je dost dobry plan. Mysliš, že ještě žije?“

„Tuž jasne, Hitler je věčně živy. Ale pokud tam nebude on, zrobim rozhovor s někym jinym,“ měl v tym naprosto jasno Helmut.

„Tež sem chtěl předloni jet do Vidně, jak bylo mistrovstvi v hokeju. Ale ty kurvy vojenske mi nedaly razitko na žadost o vyjezdni doložku a tak sem mohl jet tak maximalně do dupy. Anebo do Mikulova, jak vlak na Břeclav projižďal těsně vedle železne opony a za dratama byla vidět uhledna rakuska polička. To bylo všecko, co sem tak z teho kapitalistického světa mohl legalně vidět.

„A jak si dostal od vojaku razitko ty, když nemaš vojnu za sebu?“

„Řikal sem ti, že fotr ma prachy. Za prachy jde všecko. Navic my Prajzaci držime pospolu. Cosik dostal ten mamlas na vojenske spravě, susedka z banky už se postarala o devizak. Takže mam prachy, pas aji doložku. Pas je sice enem do Jugošky, ale to je jedno. V Italii požadam o azyl a oni se už postaraju. Tata mi tam už založil konto a uložil jakesik prachy, ať mam na cestu a na tu dobu, než najdu onkela.“

„Ty vole, tak to je bomba! Dam ti adresu, pošleš mi pak jeho fotku s podpisem, bo to tady nikdo nema!“ zasnil sem se.

„Si piš, že pošlu. A drž hubu, viš, co sem ti řikal. Nikomu ani slovo! Bo jak mi to nevyjde, zabiju tě vlastnimi rukami, až vylezu z basy.“

„V klidu, kamo, mam taky pocit, že se ještě potkame, dame si par piv, bo až to tady praskne, nezustanu tu ani minutu a odjedu tež za tebu do Argentyny.

„OK. Dohodnute.“

Byl to zvlaštni podzim. Citili zme v kosťach, že se cosik robi. Polsky parlament se už v letě osumdesateho devateho omluvil za učast na okupaci Československa, Maďaři rozpustili komunystycku partaj a vychodni Němci zanechavali statisice bakelitovych krabic v Praze, když přes zapadoněmecku ambasadu zdrhali pryč z Ostbloku.

Enem u nas byl klid před buřku

* * *

Předchozi kapitoly z knihy Vitězslava Hrčky a Ladislava Větvičky HELMUT možete najit tady.

Autor: Ladislav Větvička | pátek 11.5.2018 11:11 | karma článku: 43.86 | přečteno: 6166x

Další články blogera

Ladislav Větvička

Kosovo, 51. stat USA

Ja kura nevim, odkud se ta předsudečna nenavist bere. Medyja furt omilaju kde kdo koho zabil, naslinil, vypalil mu barak a vy pak mate pocit, že v te zemi bydli ZLO, všeci tam su zli, zaostali, špinavi, meněcenni,

26.9.2019 v 11:11 | Karma článku: 45.39 | Přečteno: 5760 | Diskuse

Ladislav Větvička

Tak se nam ta nenavistna hysterka odkopala, co?

Na levicovych hnutich je zajimave to, že zpočatku připadaju mnoha lidem atraktyvni a zajimave. Chlapci v Německu chodili kdysik davno radi cvičit do hytlerjugend, svazačky si později v Československu rady zaskotačily

25.9.2019 v 11:11 | Karma článku: 47.18 | Přečteno: 8454 | Diskuse

Ladislav Větvička

Jak naše synky zatkli na humanytarni misi - mezinarodni lež v přimem přenosu

Lžou všeci - polityci, radyja, tisk aji televize. Na to už zme si zvykli. Malokdy se ovšem povede byt přimo u zdroje lži s mezinarodnim přesahem.

9.9.2019 v 15:15 | Karma článku: 48.14 | Přečteno: 11515 | Diskuse

Ladislav Větvička

Vědecke učeni Gretenyzmu - Jak to zrobit, aby se lidi mohli radostně vraždit

Všimli ste si, že pokud chcete, aby totalitni hovadizmus měl šanci zvitězit, musi mět za sebu jakesik vědecke učeni? Je to ověřena věc, enem se o tym dneska nemluvi, bo byste mohli najit nechtěne suvislosti.

6.9.2019 v 11:55 | Karma článku: 48.22 | Přečteno: 16429 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Alena Šnajdrová

Tisíc a jedna noc XLI: Panika

Noc, kdy v hlavě nemám skoro nic. Toužím jen spát a nemyslet na prekérnost situace, kterou jsem si sama zosnovala. Noc, kdy mi dochází, že znásilnění neuniknu. Nepsané heslo zní: I malá holčička je žena.

16.10.2019 v 0:32 | Karma článku: 6.29 | Přečteno: 202 | Diskuse

Filip Vajdík

Příběh o Vojtěchovi

Bylo mu 6 let. Zrovna nastoupil do první třídy na základní škole. Přišel jako jeden z mnoha, ale výrazně se od ostatních lišil svým svérázným stylem. Nikdo nečekal, že bude dělat takové věci.

14.10.2019 v 22:44 | Karma článku: 16.59 | Přečteno: 790 | Diskuse

Josef Němec

Jak australsky vykrvácet

Jsou věci, přes které někdy nejede tzv. vlak, pak nastává čas změny, jež někteří mohou těžko nést. Proč nám všechno někdy až do nekonečna tak trvá? A pak trpíme, když někoho ztrácíme.

13.10.2019 v 20:56 | Karma článku: 5.96 | Přečteno: 321 | Diskuse

Jiří Babor

Malé divertimento v moll

S Monikou si rozumíme... svého nevěrného manžela vyměnila za papiňák jeho milenky... praktická holka....

13.10.2019 v 11:17 | Karma článku: 6.36 | Přečteno: 153 | Diskuse

Liběna Hachová

Holky, dnes jdeme nahoře bez!

Železnému zvyku a gravitaci navzdory odhoďme podprdy aspoň na jeden den! Den volnosti pro naše přednosti!

13.10.2019 v 3:33 | Karma článku: 22.59 | Přečteno: 979 | Diskuse
VIP
Počet článků 929 Celková karma 45.96 Průměrná čtenost 10909

Ladislav Větvička, lašsky cyp, blogař, cestař, fotograf, spisovatel. Chvilu na Moravě, chvilu na Slezske, chvilu na Cejloně nebo v Karabachu, prostě tam, kaj je mu fajně...

Mail: ladik.vetva@gmail.com

Motto: Nevěřte politykum, nevěřte dochtorum, nevěřte novinařum, nevěřte blogařum a hlavně nevěřte mně. Věřte sobě. Mate vlastni hlavu... 

Autor knižek: Ostravaci sobě, Mamulovy děti, Tajemstvi bohatych Ostravaku, Osudove setkani 1913, Některe baby su všecky stejne, Šifry Ladika Větvičky (I, II & III), Helmut - přiběh opravdoveho člověka, Okolo Rakusko-Uherska.

 

Najdete na iDNES.cz