Ostravska vlna

4. 05. 2018 11:11:11
Ostrava na přelomu osumdesatych a devadesatych roku byla zajimavym mistem. Z šachet, ocelaren, železaren a strojiren každe odpoledne ve 14:00 vychazaly desetitisice hladovych a žiznivych haviřu, hutniku a dělniku.

Na jazyku prach z valcovni, fusakle smrděly po osmi hodinach v butach s celodřevěnu podražku, kera jedina dokazala izolovat rozžhavenu podlahu, ruky rozedřene od zbijaka nebo krompača. Pysky měli špinave, haviři černe vička z uhelneho prachu, kery ani na deset razu nešel umyt. Dokažete se představit, jaky maras to muselo robit na pajšlu, když na pysku ta mazlava čerň dokazala odolavat aji solvině?

Cesta těchto otroku socialistycke prace směřovala po každe šichtě do nejbližši hospody. Robilo se na kolotoč, takže mnohe hospody, kere fungovaly non stop, zaživaly tento koloryt rano v šest, odpoledne ve dvě a večer v deset. Ale vlna, kera přichazala ve dvě, byla nejsilnějši. Prvni hospody, kde dorazila vlna žiznivych jak tsunami, byl Kulturni dum Hlubina, kery byl par set metru od stejnojmenne šachty, a Včelin v Hrabuvce, kery byl vzdaleny par zastavek tramvajku.

Je asi jasne, že ani Kulturni dum, ani Včelin neměl s pravu podstatu těchto slov nic společneho. V jednom chyběla kultura, ve druhem včely. Ale v jistem smyslu to cosik ze fčelinem společneho mělo.

Když odbila čtrnacta hodina, čišnici začali svuj neuvěřitelny koncert. V hospodě ještě sedělo sotva deset lidi, ale oni už měli na vyčepnim stole vic jak dvě stě rozčepovanych piv. Pět minut po druhe hodině přijela prvni tramvajka a prvni žiznivci přichazali k pultu, pokladali pětikačku na stul, brali si nedočepovane pivo, naleli se ho do hlavy, aby v hrdle splachli zažrany prach z havirni a o dvě sekundy pozěji na koncu stola pokladali prazdny krygel. Čišnik bral vypite krygle, rychle je oplachoval, rozčepoval novu varku a stavjal plne krygle na taky jezdici dvupatrovy vuzek, kery se do dneška použiva v nemocnicach na rozvoz obědu. Druhy čišnik vyjižďal s plnym vuzkem do terena, a než dorazil na konec uličky mezi stolama, byl vuzek prazdny. Jenže když se vratil pro novy plny vuzek, chlopi vepředu už měli vypite a dožadovali se dalšiho kusu. Tym vznikaly třenice, bo chlopi vzadu byli nasrani, že se na ně nedostava dostatek tekutin a byli schopni fyzicky se hlasit o svoje prava.

Byla to nadherna doba, i když hospod nebylo moc. Třeba na cele slavne Leninově třidě ve stotisicove Porubě byla na vršku slavna Lidovka, v prostředku na Alšaku slušnějši Centrumka, na rondlu Morava a tym to končilo. Až dole na paťaku stala Marica a Koruna, mezi nima byla v centralni časti Leninky enem zastrčena Sparta. Bolševik měl svoje planovane hospodařstvi, a tak dokazal přesně naplanovat, kolik restauraci kere cenove kategorie bude pracujici lid potřebovat, aby mu byly v dostačujici miře poskytnute chleba, roby a hry.

Pro nas mlade to nebylo jednoduche navštěvovat take haviřske knajpy. Nebylo to bezpečne. Letici krygel, bitka u stola, u vyčepa nebo před hospodu byly na dennim pořadku. Raději zme vyhledavali vesnicke knajpy, kde přece jen bylo bezpečněji, mohli zme hrat Kryla na kytaru a navic pivo byl o par haliřu levnějši než ve městě. A par haliřu byly tenkrat pro mnohe z nas podstatne penize.

To až později, po převratu začaly jak huby po dešťu vznikat nove bary a knajpy, kere nas přitahly zpatky do města. V centru nedaleko od legendarniho Spolka a Banika vznikla nova knajpa zvana Mrtve hračky. Bizarni nazev pochazal z plyšovych hraček, kere byly přibite na stropě. V Atlantyku a Bokaču se začinaly chlastat koktejly, oblibene byly v te době blady mery a podobne sračky. Na kopečku u stare dobre stejnojmenne knajpy vzniknul hudebni klub Rokhil, vzadu v Mariankach pak Žalak.

Když dneska o tym přemyšlam, nam to připadalo furt malo. Chyběl nam podnik, kery byzme považovali za svuj a kde byzme mohli travit dni aji noci, aniž by nas otravovaly ožrale tlamy, kere si po šichtě přišly vylit hlavu.

Nezbyvalo, než si ho založit. Ale to bylo fakt až po převratu. Na to mame času dost.

Poďme po pořadě.

* * *

Předchozi kapitoly z knihy Vitězslava Hrčky a Ladislava Větvičky HELMUT možete najit tady.

Autor: Ladislav Větvička | pátek 4.5.2018 11:11 | karma článku: 45.95 | přečteno: 12019x


Další články blogera

Ladislav Větvička

Proč nas mobilni operatoři furt odiraju?

Všeci kradnú. Tak proč ne operatoři? Ale i tak se vždycky najdu hlupi, keři budu obhajovat, že v Česku platime za datove služby nekřesťanske penize.

19.9.2018 v 11:11 | Karma článku: 48.10 | Přečteno: 13626 | Diskuse

Ladislav Větvička

Syrske děcka patři do Syrie, ne k tetce do Kroměřiža

To by mě zajimalo, kde ti pambičkaři chodi na take hodne tety. Všeci si dobře pamatujeme, jak jedna taka nas libeznym hlaskem přesvědčovala, že Libanonska smlouva je cosik fajneho a my zme uplně hlupi.

18.9.2018 v 11:11 | Karma článku: 48.95 | Přečteno: 19320 | Diskuse

Ladislav Větvička

Už je to 17 roku, co dvě letadla narazila do dvou baraku a tři z nich spadly

Byl to silny zažitek, bo každy, kdo tu udalost tenkrat zažil, si do dneška pamatuje, kde ten den byl, co robil a jaky blby pocit měl, když se dival na ty padajici baraky.

12.9.2018 v 11:11 | Karma článku: 48.86 | Přečteno: 25615 | Diskuse

Ladislav Větvička

Od te doby, co musi hrat fotbalisti v hnusnych dresach, neuhrali nic

Včera mě to zase pleštilo do očisek. Doma televizu nemam, a tak když sem v Lidovce na vršku Leninky zahlidnul zapas Rusko - Česko 5:1, bylo mi divne, že se nehraje třeti třetina. Až pak mi kdosik řeknul, že to neni hokej.

11.9.2018 v 11:11 | Karma článku: 47.66 | Přečteno: 13728 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Jan Tomášek

Boříkova parta versus Zátoráci

Holešovice jsou stará, krásná a na půl zbouraná čtvrť. Přibližně toto se lze dočíst v knihách Boříkových lapálií od Vojtěcha Steklače.

16.10.2018 v 4:33 | Karma článku: 11.46 | Přečteno: 383 | Diskuse

Marcela Valouchová

Systém

Bylo to neobvyklé rozhodnutí. Skoro rouhačské. Zůstat na stejném místě i nadále. Neměli s tím zkušenosti. Jejich paměť obsahovala mnoho přesunů.

15.10.2018 v 7:10 | Karma článku: 5.99 | Přečteno: 157 | Diskuse

Jan Tomášek

Zastávka tak trochu na způsob Josefa Kainara

Literární miniatura, která vychází z veršů Josefa Kainara - i když nikoliv orginálu (ten jsem nečet), ale z variace...

14.10.2018 v 3:16 | Karma článku: 3.97 | Přečteno: 116 | Diskuse

Miroslav Pavlíček

Kupuje si pejska

Už jste slyšeli tu novinu? Kupuje si pejska! Fakt je to pravda. Mluvila o tom na párty, ve fitku, v kině, v sauně, ve vinárně, v divadle, v letadle na "dovču", no prostě všude. V kanceláři samozřejmě také.

13.10.2018 v 20:27 | Karma článku: 22.37 | Přečteno: 630 | Diskuse

Zdeňka Ortová

Zvu vás do kavárny IV.

Myslím, že sobotní ráno je jako stvořené pro hrníček dobré kávy, která vás osvěží jako zahrádku dešťová přeháňka. Ale nepijte ji doma. Zajděte si do kavárny, tam se totiž můžou dít věci...

13.10.2018 v 8:58 | Karma článku: 19.26 | Přečteno: 432 | Diskuse
VIP
Počet článků 863 Celková karma 47.91 Průměrná čtenost 10807

Mail: ladik.vetva@gmail.com

Lašsky cyp. Blogař, cestař, fotograf, spisovatel. Chvilu na Moravě, chvilu na Slezske, chvilu na Cejloně nebo v Karabachu, prostě tam, kaj je mi fajně...

Motto: Nevěřte politykum, nevěřte dochtorum, nevěřte novinařum, nevěřte blogařum a hlavně nevěřte mně. Věřte sobě. Mate vlastni hlavu... 





Najdete na iDNES.cz