Palestyna. Romantycka země...

17. 02. 2015 11:11:11
Ja se vam divim, že ještě furt lapite doma. Smog, mňaga, mraz, mokre buty. Když se z Moravy, Slezska a Čech vydate ne až tak daleko na jih, pak mezi Středozemnim a Červenym mořem je fčil v lednu teplota 25°C, krajina fajna pyščita, takže nepotřebujete sekat travu co dva tydny jak naši magoři a lidi su k turistam přivětivi. Tuž, co ještě robite doma? Konec koncu všude dobře, tak co doma?

Izrael je fčil idealnim unorovym cilem. Letenka do Telavivu stoji 2.500,-Kč, a pokud nepotřebujete alkohol, nic nejite, chodite pěšky a nebojite se přespat na karymatce v poušti, pak vyjde tyden v Izraelu skoro uplně zadarmo.


Cely prostor Palestyny, kaj byvaju Arabi, je zaplněny takym fajnym jemnym piskem. Enem ty potvory žydovske byly tak rafinovane, že některe kusy piščite krajiny tak dluho polivali vodu, až jim tam vyrostly palmy. Ale znate je, kdo vi, co se v tym palmovi skryva.


Arabska strana ma benzin skoro zadarmo, bo jim to pryšči ze země. Možna proto jezdi na koňach, na oslach, vembludach a ropu draho prodavaju pitomcum ze Zapadu.


Sam ostravsky cyp na pušči


Nevěřte propagandě, že všeci Arabi použivaju turecke hajzle. Neni to pravda, sam sem se o tym přesvědčil a mi možete věřit, ni?


Bezdomovci a vyběrači odpadku a kontejneru su všude.


Scyple moře... Z jedne strany arabske, z druhe žydovske. Mam rad, když se narody dokažu dohodnut. Obvykle k temu potřebuju jasnu a pevnu hranicu.


Všecky cesty vedu do Jerušalaima.


Ne všecky cesty ale su pro Žydy turystycky přivětive. Třeba cesty přes autonomně-palestynska uzemi možu byt cestovatelsky vzrušive.


Třeba hlavni kavarna na naměsti Jericha s vlajkama spřatelene politycke strany Fatach. S jarmulku na hlavě bych tu asi nelez. Konec koncu, asi se budete divit, ale sami občani statu Izrael tu maju zakazany přistup.


Jine cesty su absolutně pohodove. Tady byval mlady Christus a dvaatřicet roku v klidu rozmnožoval chleby a ryby, a robil take nepovolene manažerske přednašky, než ho jakysik praskač udal okupantskym uřadum v gecemanske ohradě.


Řeka Jordan. No - řeka. Opavica u Dělohova je dvarazy širši. Zatimco levu stranu sceny osvětluje buch a duch svaty, na prave se schyluje ke zločinu. Tak už to na světě chodi, buch tež nemože byt všude, vite, co ma roboty? Proto byste se neměli spolehat a starat se o svoju bezpečnost raději sami. Pak vam aji buch pomože.


A tak pod svicnem dochazi ke kratkemu souboji mezi osobou černošskeho puvodu a mladym neozbrojenym skinhedem. Mlady skinhed se určitě bal, že ho medyja nařknou z rasyzmu, a proto se zločinu ani moc nebranil. Asi je lepši umřit jako hodny skin, než jako zly rasista.


Za chvilu bylo po všem, incident konči krutou smrti skinheda. Kontaktoval sem policyju, ale bylo mi oznamene, že se nemam vzrušovat, bo tady je to takovy zvyk.


Na obrazku vidite zbytek zapadni zdi žydovskeho Chramu, kery ledabyle rozburali Řymani po roce 70 našeho letopočta. Ja to řikam furt, že věci se maju robit pořadně. Buď to měli rozburat dokonale, anebo na taku nadhernu stavbu neměli ti mameluci šahat. Od te doby Žydi nemaju Řymany radi.


Takhle nějak pry ten Chram vypadal. Ten kusek zdi, kaj se fčil všeci Žydi modli a zpevňuju ju takyma malyma papirkama, je označeny červenu šipku.


Na chramove hoře, kaj kdysik byval žydovsky Chram, postavili Arabi po roce 700 našeho letopočta mešitu Al Axa. V te době bylo na chramove hoře smetiště, a tak by Žydi měli byt Arabum vděčni, že to misto vyčistili a zprovoznili. Ale tak to neni a z jakehosik byblickeho duvodu od te doby nemaju Žydi radi nejenom Řymany, ale ani Araby. A pak očekavejte, že vam lidi budu vděčni. Ja to řikam furt, kdo nic nerobi, nic nezkazi a všeci ho maju radi.


Stare město Jeruzalema, chramova hora, zapadni zeď, všecky štyry jerušalaimske čtvrti su nadhernym, romantyckym mistem. Aby tady nikdo nikomu neubližil, je to misto dobře hlidane a dobře zadratovane.


A tym padem maju všeci jistotu, že se nikomu nic nestane a všeci v bezpeči přijedu, a někteři aji odjedu.


K udrženi vlastni bezpečnosti stači dodržovat zakladni, primityvni pravidla. Třeba když vidite v dalce kouř, nevolejte hasiče ani se sami nepokoušejte hasit. Když budete na arabskych uzemich hulit s mistnima šišu, možete sem tam zamyšleně pronest: "Hnusni Žydi, ať žije svobodna Palestyna". Když budete v žydovskych čtvrtich, zkuste cosik na tema: "Jak by tady bylo krasně, kdyby tady nebyli ti hnusni Arabi". Pokuste se neprohodit obě věty, mohli byste skončit jako zdroj teho kouře.

Nevyžadujte na žydovskych uzemich halal jidlo a nezdravte Salam alejkum, pravě tak jako na arabskych uzemich nenadavejte na tržnici, že nemaju košer slivovicu a pozdrav Šalom tady tež nebyva přijimany s usměvem. Neni uplně nejvhodnějši ptat se Arabu, kde je nejbližši gej klub, ani neni nejšťastnějši napad požadovat po Žydovi, ať vam ukaže, jak vypada obřizka.

Vypada to jako jednoducha pravidla, ale my Ostravaci byvame často doplantani, navic fakt nemate šancu poznat, v kere čtvrti se pravě nachazate a jak cosik doplantate, može byt pozdě.


Taku chybu možna zrobili majitele dvuch aut, keři se vydali podivat na uzavřenu izraelsko-libanonsku hranicu a čirou nahodou je zasahly dvě protitankove střely, což se stalo asi dvacet kilaku od jednoho našeho stanovišťa. To už je tady takovy zvyk. Tak se laskavě přizpusobte a nerobte problemy.

Ladislav Větvička, hlasatel Mlade Fronty Fčil, romantycky cestovatel po Palestyně

Autor: Ladislav Větvička | úterý 17.2.2015 11:11 | karma článku: 45.00 | přečteno: 8123x

Další články blogera

Ladislav Větvička

Kosovo, 51. stat USA

Ja kura nevim, odkud se ta předsudečna nenavist bere. Medyja furt omilaju kde kdo koho zabil, naslinil, vypalil mu barak a vy pak mate pocit, že v te zemi bydli ZLO, všeci tam su zli, zaostali, špinavi, meněcenni,

26.9.2019 v 11:11 | Karma článku: 45.39 | Přečteno: 5760 | Diskuse

Ladislav Větvička

Tak se nam ta nenavistna hysterka odkopala, co?

Na levicovych hnutich je zajimave to, že zpočatku připadaju mnoha lidem atraktyvni a zajimave. Chlapci v Německu chodili kdysik davno radi cvičit do hytlerjugend, svazačky si později v Československu rady zaskotačily

25.9.2019 v 11:11 | Karma článku: 47.18 | Přečteno: 8454 | Diskuse

Ladislav Větvička

Jak naše synky zatkli na humanytarni misi - mezinarodni lež v přimem přenosu

Lžou všeci - polityci, radyja, tisk aji televize. Na to už zme si zvykli. Malokdy se ovšem povede byt přimo u zdroje lži s mezinarodnim přesahem.

9.9.2019 v 15:15 | Karma článku: 48.14 | Přečteno: 11515 | Diskuse

Ladislav Větvička

Vědecke učeni Gretenyzmu - Jak to zrobit, aby se lidi mohli radostně vraždit

Všimli ste si, že pokud chcete, aby totalitni hovadizmus měl šanci zvitězit, musi mět za sebu jakesik vědecke učeni? Je to ověřena věc, enem se o tym dneska nemluvi, bo byste mohli najit nechtěne suvislosti.

6.9.2019 v 11:55 | Karma článku: 48.22 | Přečteno: 16429 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Aneta Toboříková

Opravářkou motorek

O tom, jak jsem zase jednou měla štěstí a mohla jsem se na týden stát opravářkou motorek :-) aneb první z mnohých týdnů v Asunción

16.10.2019 v 9:50 | Karma článku: 15.00 | Přečteno: 256 | Diskuse

Tomáš Flaška

Z Regensburgu do Prahy na kole, při super počasí

Tradiční podzimní cyklovyjížďka. Plánovaná několik měsíců dopředu. To nikdo nemohl tušit jak krásně vyjde počasí. Tentokrát tři účastníci a nádherný prodloužený víkend před námi.

16.10.2019 v 8:52 | Karma článku: 19.89 | Přečteno: 364 | Diskuse

Aneta Toboříková

Setkání s Juanovou rodinou

O tom, že jsem konečně blíž pochopila Juanovu situaci a seznámila jsem jsem se s jeho rodinou, která mi představila zase jinou část Paraguayské společnosti.

15.10.2019 v 9:20 | Karma článku: 11.67 | Přečteno: 247 | Diskuse

Aneta Toboříková

Ze Ciudad del Este do Encarnacion

Druhá návštěva servisu, která stejně moc nepomohla. Cesta až do Encarnación. A pyšně dodám, že Juan přežil i tyto dny a to navzdory tomu, že se bláhově rozhodl cestovat zrovna se mnou.

14.10.2019 v 9:37 | Karma článku: 9.51 | Přečteno: 194 | Diskuse

Martin Braun

Mýtus jménem USA

Občas zde na blogu narazím na cestopisy, či zážitky těch, co do USA přijeli na návštěvu, nebo těch co zde žijí. Některé autorky čtu velice rád, u některých místy kroutím nechápavě hlavou a některé považuji za novodobé Anderseny.

14.10.2019 v 0:03 | Karma článku: 26.26 | Přečteno: 1561 | Diskuse
VIP
Počet článků 929 Celková karma 45.96 Průměrná čtenost 10909

Ladislav Větvička, lašsky cyp, blogař, cestař, fotograf, spisovatel. Chvilu na Moravě, chvilu na Slezske, chvilu na Cejloně nebo v Karabachu, prostě tam, kaj je mu fajně...

Mail: ladik.vetva@gmail.com

Motto: Nevěřte politykum, nevěřte dochtorum, nevěřte novinařum, nevěřte blogařum a hlavně nevěřte mně. Věřte sobě. Mate vlastni hlavu... 

Autor knižek: Ostravaci sobě, Mamulovy děti, Tajemstvi bohatych Ostravaku, Osudove setkani 1913, Některe baby su všecky stejne, Šifry Ladika Větvičky (I, II & III), Helmut - přiběh opravdoveho člověka, Okolo Rakusko-Uherska.

 

Najdete na iDNES.cz