Tlamy z plasteliny

10. 02. 2015 11:11:11
Jak už zme u jinych narodu vypozorovali, každy kmen ma jiste specificke znaky, keryma se odlišuje od jinych kmenu. Někteři maju velke frňaky, jini šikme oči, u nas zas velke břucha. V oblasti Palestyny žiju dva kmeny - židovsky a arabsky. Po pravdě řečene, kdyby nebyli zabaleni v tych svojich typickych hadrach a kdyby se ostřihali a oholili, nerozeznate je od sebe. Ale tyhle dva kmeny touži po tym, abyste je od sebe rozeznali. A to je dobře. Aspoň hned poznate, v kere čtvrti Jerušalajmu se pravě nachazate.

Nesmite samozřejmě zapomenut na turysty. Tych je v palestynske oblasti tež plno. Většinu to su srandovni vyznavači kultu mrtveho Žyda přibiteho na křiž, kery se pak ztratil z jeskyně. Tito vyznavači třeba lezu do špinaveho potoka jmenem Džordn a maju z teho orgastycke pocity, bo jejich idol to pry kdysik davno robil taky tak. Zvlaštni zaliba. Ale podivejme se raději na typicke představitele hlavnich kmenu.


Kmen arabsky chodi navlečeny do srandovnich pytlu. Na hlavě maju obvykle červenobily šatek


Jini Arabi, keři o sobě tvrdi, že nesu Arabi, ale Palestynci, nosi šatek černobily. Na hlavě ho drži taka srandovni trubka, připominajici ruru od vysavača. Je to velice praktycke zařizeni, zvlaště v mistnosti s ventylatorem nebo v pisečne buřce.


Arabi se vyznačuju tym, že tluču pět raz denně hlavu do země. Vyjadřuju tak uctu svemu božstvu, kere je ma pak za to rado, umožňuje jim prunik do zemi, kde lidi tyto zvyky zatim neznaju a šiři tak kulturu a pokrok do celeho světa.


Typicky Arab, když si zebere robu za manželku, tak ju zabali do takych srandovnich šatu, aby se mu na ňu nikdo nekukal. Doma ju pak može rozbalit a společně se věnuju laskyplnym hratkam. Jejich oděv je většinu černy, bo taky život, to neni žadna sranda. Barevne chodi enem děcka, bo ještě netuši, co je čeka, anebo stare baby, bo už to maju za sebu a možu byt vysmate.


Chlopi maju pravo jezdit na oslu, baby ni. Su země, kde ani řidičak nedostanu. A tak je to spravne.


Arabi su bytostni demokrati. Arab može posluchat jakukoliv stanicu v jakekoliv arabske zemi od Maroka po Oman, a všude všemu rozumi. Pokud je to teda v arabštině, že.


Děcka to maju v arabskem světě jednoduche, svoju mamu bezpečně rozeznaju podle barvy kabelky.


Arabi su velice vzdělany kmen. Dokonce aby zmatli nepřitela, všechno pišou zprava doleva. Enygma hadr. Jedinym problemem byva, že se to pak musi čist tež zprava doleva.


Arab nepotřebuje žaden stupidni zakon o zakazu huleni. Každy spravny Arab huli tabak přes vodni filtr, aby tak neobtěžoval okoli pasivnim dymem.


Poďme se fčil bliže podivat na druhy kmen, žijici ve stejne oblasti. Jeho typickym představitelem je muj rodak z Přibora, Zikmund Frojd, zakladatel zname psychedelicko-rockove skupiny.


Žydovky su švarne robky a nemusi se balit do takych vrstvenych hader jako Arabky. Možna aji Arabky su švarne robky, ale to nemožu posudit, bo sem rozbalenu žadnu neviděl. A možna je to dobře, bo kdybych jakusik rozbalenu zahlidnul, musel bysem si ju potem zebrat za ženu a musel se pětkrat denně modlit.


Na rozdil od svobodnych arabskych chlopu, keři nuti svoje roby balit se od hlavy až k patě, u žydovskeho kmeňa to je naopak. Tady su svobodomyslne ženy a ty nuti chlopy oblikat na sebe divne krovky (takže pak vypadaju jak chrobaci), na hlavě nosit klobuky ať je zima nebo leto a nechavat si vyrustat z hlavy dluhe lokně, zvane pajzy.


Robi to tak mladi aji staři, většinu se neholi a tak vypadaju tajak naši bezdomovci.


Když se na ně divate a usmivate se, oni se mrači, bo nemaju radi, když se na ně někdo diva. A když se na ně usmivate, tak maju pocit, že si z nich robite srandu. Tak se na ně raději nesmějte. Mět doma taku robu, kera vas nuti robit take srandovni věci, to neni žadna sranda a už vubec to neni k smichu.


Čim su Žydi starši, tym su chytřejši, bo furt dokola čtou take stare knižky. A až už skoro všecko umi a su skoro nejchytřejši na celem světě, pak si v klidu umřou a ty knižky předaju dalši generaci, aby aji oni byli chytři a neumřeli nevzdělani.


U teho čitani se tak srandovně kyvaju dopředu a dozadu. Když sem to zrobil v prvni třidě ve škole v sedumdesatych rokach, dostal sem od učitela pohlavek. Tady ale Žydy nikdo nebije.  Fčil nemam jistotu, kera vychovna metoda je lepši...


Ti nejchytřejši z Žydu se každy večer potkavaju u zbytku zapadni zdi chramu, kery jim rozburali zli Řymani. Na znameni protestu tluču Žydi hlavama o zeď, vyplňuju ju takyma malyma papirkama a nadavaju na cely svět, hlavně teda na Řymany.


Některe z tych starobylych bazalu su už uplně otlučene.


Kdysik davno se aji Žydi domluvali jako člověk s člověkem. Dneska si raději zavolaju přes mobil, i když su třeba metr od sebe. Možna proto, aby všecko bylo zdokumentovane pro přišti generace Bylderberga.


Tak, a fčil si představte, že ti dva synci nemaju na sobě ty krovky od chrobaka, ale ten černobily hadřik na hlavě zatiženy tu ruru. A naraz by to nebyli jedni, byli by to ti druzi a nic byste nepoznali. Ja fakt netušim, proč se ty dva kmeny nemaju tak rady...


To je sranda! Mezi tyma milijonama Žydu sem našel toho chlopa z plagatu!


Je to on, nebo ni?


Žyd pochodujici.


Ono je nahodu fajne vyholit děckam lebku už zamlada. Aspoň jim to ve zralem věku nebude blbe. My skinhedi vime svoje.


Žyd houmlesoveho typu.


Žyd cyklistyckeho typu.


Žyd kibicujiciho typu.


Žyd zimomřivy.


 

Tuž a to je všecko. Ale ať už je vam bližši kmen arabsky, nebo kmen žydovsky, jedno je jasne. Arab nikdy nebude nosit pejzy a srandovni klobuk, Žyd si nikdy neda na hlavu rulu od vysavača a nebude balit svoju robu jak mumyju. A v tym spočiva cely blizkovychodni konflikt. Jak su dva kmeny na jednom uzemi, je z teho vždycky enem pruser.

 
 
PS: Dalši teksty kompletně řešici blizkovychodni problem, su tu:
Autor: Ladislav Větvička | úterý 10.2.2015 11:11 | karma článku: 45.81 | přečteno: 9924x

Další články blogera

Ladislav Větvička

Ještě cosik z Hungarie

Když tak prochazam materialy z cest okolo Rakusko-Uherska, su tam perly, kere by bylo škoda ležet enem tak ladem. Tuž tady je par zaběru z prujezdu statem zvanym Hungaria.

20.8.2019 v 12:55 | Karma článku: 39.04 | Přečteno: 2838 | Diskuse

Ladislav Větvička

Ještě cosik z Hornych Uher

Když už člověk cestuje okolo Rakusko-Uherska, neda se vyhnut uzemi, dřive označovanemu jako Horné Uhry. Tisic roku byly součast Uherskeho kralovstvi. Přesto si dokazalo uchovat puvodni slovansky jazyk.

14.8.2019 v 11:11 | Karma článku: 41.13 | Přečteno: 3668 | Diskuse

Ladislav Větvička

Ještě cosik z Moravy a Čech

Tuž, všecko se do knižky nevešlo. A je škoda, aby to zustalo viset kajsik na hurdysku. Tak pokud třeba nemožete cestovat a musite roztačat kola bruselskeho socializmu, spočněte chvilu a podivejte se na par obrazku z Moravy a Čech.

7.8.2019 v 11:11 | Karma článku: 43.23 | Přečteno: 4874 | Diskuse

Ladislav Větvička

Chutě Rakusko – Uherska

Kery z nas si to vlastně uvědomuje? Žijeme v kulinařsky nejnadhernějši oblasti na světě. V okruhu několika malo set kilaku od Ostravy mame všecko, po čem cely svět slinta a touži.

1.8.2019 v 11:11 | Karma článku: 42.44 | Přečteno: 4246 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Hana Timková

K Budějicům cesta - 4.část

Ve 4. části se po masáži a snídani vydáme z Blatné do Sedlice. Bude horko a u rybníků budou pěkně štípat ovádi. Přesto se se mnou projdete krásným koutem jižních Čech - sami, bez davu turistů.

23.8.2019 v 7:00 | Karma článku: 5.28 | Přečteno: 91 | Diskuse

Pavel Liprt

Radbuza a hoši od bobří řeky

Hoši už asi ne, spíše pánové. Ale bobrů je tam více než dost, alespoň to lze usuzovat podle ohlodaných a také někdy do vody spadlých stromů.

22.8.2019 v 11:04 | Karma článku: 20.43 | Přečteno: 451 | Diskuse

Hana Timková

K Budějicům cesta - část 3.

Po úvodu a motivaci vás dnes provedu z Mokrouš přes Blovice a Nepomuk do Blatné. Projděte se mnou krásný kus české krajiny.

22.8.2019 v 7:00 | Karma článku: 8.91 | Přečteno: 211 | Diskuse

Hana Timková

K Budějicům cesta, část 2. - motivace

Pokračování , aneb putování do Budějovic, tak jak jsem ho prošla na vlastní nohy, tentokrát, proč jsem se vydala právě tam.

21.8.2019 v 14:02 | Karma článku: 8.23 | Přečteno: 216 | Diskuse

Hana Timková

K Budějicům cesta...úvod

V následujících několika článcích bych vás ráda provedla mým putování do Českých Budějovic. Cestu jsem prošlapala na vlastní nohy ze západních Čech. Proč? Přečtěte si:-)

21.8.2019 v 12:46 | Karma článku: 8.98 | Přečteno: 164 | Diskuse
VIP
Počet článků 924 Celková karma 42.51 Průměrná čtenost 10879

Ladislav Větvička, lašsky cyp, blogař, cestař, fotograf, spisovatel. Chvilu na Moravě, chvilu na Slezske, chvilu na Cejloně nebo v Karabachu, prostě tam, kaj je mu fajně...

Mail: ladik.vetva@gmail.com

Motto: Nevěřte politykum, nevěřte dochtorum, nevěřte novinařum, nevěřte blogařum a hlavně nevěřte mně. Věřte sobě. Mate vlastni hlavu... 

Autor knižek: Ostravaci sobě, Mamulovy děti, Tajemstvi bohatych Ostravaku, Osudove setkani 1913, Některe baby su všecky stejne, Šifry Ladika Větvičky (I, II & III), Helmut - přiběh opravdoveho člověka, Okolo Rakusko-Uherska.

 

Najdete na iDNES.cz