Otřesne chovani Palestyncu a Žydu k synkum z Moravy a Čech

5. 02. 2015 11:11:11
Když letadlo s pěti Moravakama a jednym Čechem přistavalo v Tel Avivu, měli zme všeci stažene dupy. Česka propaganda, psana, radyjova aji televizni, hlasala drsne kontroly, prohrabavani kufru, hodinove vyslechy na detektorach lži, povinnu obřizku, zabaveni chlastu, prasečich vyrobku a jine nelidske zvyklosti. 

Švarna Žydovka v policejni kukani zebrala muj pas, podivala se na fešneho synka z Ostravy a položila otazku, na keru už sem zvykly, a keru meně inteligentni celnici pokladaju: "Kam jedete?"

"Tuž do Izraela, asi, ni, když stojim na izraelske hranici? Anebo se tu da vstupit kajsik jinde?", zeptal sem se ji s idyjotskym vyrazem, kery je mi vlastni a kery sem se naučil při desitkach setkani s českyma a jinyma uřednikama. "Tak vitejte a přeji vam hezky pobyt." A to bylo všecko. Vstupil sem na uzemi hystoricke Palestyny.

Očekaval sem, že se na mě okamžitě u vychodu z letišťa vrhnu synci z Mossadu, podrobi mě krutemu vyslechu, snowboardyngu, waterboardyngu, mučeni masožrouta vegetaryjanskym hummusem. Nic se nestalo. Tak přece enem synci z knajpy Na Rožku neměli pravdu. Helmut mi radil, že mam davat pozor na slimaky, bo jeden z jejich druhu často vybuchuje. Ale ja moc dobře vim, že tento agresivni druh - muslimaci - je ojediněly. Většina slimaku je umirněnych, a nerobi problemy, enem je nesmite fotit, na to su haklivi.

Vlastik mě zas varoval před agresivnima fčelama, bo pry maju velice bolestive džihadla. Jenže je leden. A všeci synci z Ostravy moc dobře vědi, že fčely v lednu spi.


Nastupil sem do taksyka, kery řidil stolety Žyd. Zeptal se mě odkud sem. To už je u taksykařu taky zvyk. A jak sem chtěl platit, nic nechtěl. Že to mam zadarmo, bo sem z Československa, a Československo je zachranilo, když v roce 47 a 48 dodavalo Žydum zbraně ze Zbrojovky Brno, keryma se pak ubranili proti arabskemu utoku a oni je pak nezahnali do mořa, jak měli v planu. A za valky v Anglyji se pry žydovšti synci nejvic naučili od československych vysadkařu, a nabyte zkušenosti pak využili v ozbrojenych skupinach Stern a Irgun.

„A nebyly to teroristycke skupiny, kere vraždily britske vojaky a arabske osadníky?“ „Ni, to byli bojovnici za nezavislost“, vysvětlil mi stary Žyd.

Mam rad, když pomahame dobre věci a když nas Čechoslovaky maju lidi ve světě radi. Člověk je tak trochu hrdy na to, co ve světě znamename.


Po přijezdu do Jericha na Autonomnim uzemi Plasteliny sem se citil fajně a přyjemně tajak kdysik v Maroku, bo všude okolo byla špina, nepořadek, trubeni a sami Arabi. Tajak v lazňach Darkov.

Hladovy a žiznivy sem vpalil do první pekarně. „Odkud si“, ptal se stary arabsky pekař. To už je u pekařu taky zvyk. A jak sem chtěl platit, nechtěl nic a ještě mi přidal pytel arabskeho chleba zadarmo. Pry Arabum v Palestyně Československo hodně pomohlo, když jim v roce 47 a 48 dodavalo zbraně ze Zbrojovky Brno, keryma se branili proti roztahovani Žydu na uzemi, kde Arabi v klidu a miru skoro patnact set let žili. A v sedumdesatych rokach se pry synci z Organyzace pro osvobozeni Plasteliny naučili hrozně moc od československych instruktoru.

„A nebyly to teroristycke skupiny, kere vraždily šporcmeny v Mnichově a děcka v autobusach?“ „Ni, to byli bojovnici proti okupantovi“, vysvětlil mi stary Arab. 

Mam rad, když pomahame dobre věci a když nas Čechoslovaky maju lidi ve světě radi. Člověk je tak trochu hrdy na to, co ve světě znamename.


 

A tak sem zjistil, že veškera naša domaci propaganda je nepravdiva, a že nas tady všude maju radi, bo takhle to probihalo cely palestynsky tyden.

Tuž až tady přijedete, chovejte se jako doma. Žydi se zdravi „Šalom“, Arabi zase „Salam alejkum“. Jako Čechoslovaci, kere maju všude radi, možete oboji propojit a zdravit „Šalom alejkum“.

Konec koncu, salam aji šalom znamenaju u obuch komunyt jedine: Mir.

Ladislav Větvička, instruktor OOP, Stern a Irgun, Nazareth

 
Dalši tekty s žydovsko-arabsku tematyku: Kontrola bezpečnostnich opatřeni na Autonomnim uzemi Palestyny
Autor: Ladislav Větvička | čtvrtek 5.2.2015 11:11 | karma článku: 46.60 | přečteno: 13951x

Další články blogera

Ladislav Větvička

Amman, hlavni město Omanu, rodiště Kofiho Anana

"Kaj vališ, Ladik?" volal na mě Jarek, jeden z nejchytřejšich štamgastu knajpy Na rožku, když mě viděl s batohem. "Do Ammanu", odpověděl sem, bo sem věřil, že ho na hodinu uklidnim, bo bude hledat, kaj to je. Spletl sem se.

6.2.2019 v 11:11 | Karma článku: 46.51 | Přečteno: 10694 | Diskuse

Ladislav Větvička

Myluju francusky narod!

Mam je rad, ty synky francuske. Ta ladnost a jemna arogance, s keru trhaju žabkam zadni nožky a vysvětluju jim přitom nonšalantně, že chodit po dvuch je přirozene.

5.2.2019 v 11:11 | Karma článku: 48.96 | Přečteno: 21477 | Diskuse

Ladislav Větvička

Zamyšleni nad cizima slovama, kerym nikdo nerozumi

Když chcete cosik rozbit, zničit, zlikvidovat, musite dat věcem nove nazvy, kerym nikdo nerozumi. Třeba taci internacionalni socialisti. Potřebovali zničit rolnicku třidu, tak vymysleli nazev kulak.

24.1.2019 v 11:55 | Karma článku: 48.67 | Přečteno: 20655 | Diskuse

Ladislav Větvička

Co je na tym divneho, že statni bezpečnostni služba bude vyučovat dějiny?

Kura, čeho sem se to dočkal? Kdyby mi kdosik v řijnu 89 řeknul: "Tu maš kličky a jdi na naměsti Lidovych milici zvonit", asi bych na něho čuměl jak puk. Asi bych se zeptal: "Proč? Co tym změnim?"

17.1.2019 v 11:11 | Karma článku: 48.69 | Přečteno: 17476 | Diskuse

Další články z rubriky Cestování

Petr Havránek

Šumavský dvojboj-Třístoličník a Velký Javor

Výšlap na šumavské vrcholy Třístoličník a Velký Javor mi do cesty postavil osud a náhoda. Dva dny na různých koncích pohoří se skitouringovými lyžemi na nohou slibují skvělé zážitky.

19.2.2019 v 7:00 | Karma článku: 8.66 | Přečteno: 135 | Diskuse

Mirek Matyáš

Tesla by se divil …

... co všechno se dá koupit pod jeho jménem. Gramofony, rádia, žárovky, LEDky, tranzistory, reproduktory, kondenzátory, zabezpečovací systémy, mikrovlnné spoje, střešní tašky, bateriová úložiště, auta a dokonce i energy savery.

18.2.2019 v 9:10 | Karma článku: 18.49 | Přečteno: 1908 | Diskuse

Libor Čermák

Pěší výlet přes Prosecké skály

Současné drobné oteplení mne vyhnalo ven. Vydal jsem se na výlet z Libně přes Prosecké skály do Kobylis. A navštívil přitom jak hezká místa v přírodě, tak i tři významná místa spojená s 2. světovou válkou.

17.2.2019 v 18:34 | Karma článku: 15.53 | Přečteno: 342 |

Michael Pálka

Štrapáce vlakem z Mongolska do socialistické Moskvy, a do socialistického Ćeskoslovenska.

Rusové by řekli"mnogo let tomu nazad", ba pravda. Je to mnoho let, vzpomínky ale, byť poněkud omšelé, zůstávají.

17.2.2019 v 12:03 | Karma článku: 23.65 | Přečteno: 703 | Diskuse

Jana Merunková

Výlet do New Yorku

Loni jsme se s Miladou vydaly na pár dní za velkou louži. Text jsou vlastně emaily, které jsem psala svým rodičům. Četlo je i pár známých a vyhecovali mě vydat je jako cestovatelskou povídku na blogu. Tak tady je...

16.2.2019 v 16:33 | Karma článku: 17.70 | Přečteno: 714 | Diskuse
VIP
Počet článků 879 Celková karma 47.66 Průměrná čtenost 10948

Mail: ladik.vetva@gmail.com

Lašsky cyp. Blogař, cestař, fotograf, spisovatel. Chvilu na Moravě, chvilu na Slezske, chvilu na Cejloně nebo v Karabachu, prostě tam, kaj je mi fajně...

Motto: Nevěřte politykum, nevěřte dochtorum, nevěřte novinařum, nevěřte blogařum a hlavně nevěřte mně. Věřte sobě. Mate vlastni hlavu... 

Najdete na iDNES.cz