Hrozny zažitek z prvniho dňa roku: Nebuďte ovce!

3. 01. 2015 11:11:11
Na svatek Ramba, v den, kdy všeci nakupuju v hytlermarketach kvanta pančovaneho chlastu, kupuju si předražene rezervace v knajpach a jezdi na hory, aby všecky přesvědčili o tym, že se umi kvalitně bavit vystřelovanim činskych raket, ja se odevřu flašku francuskeho červeneho, zežeru řecky syr z olivama, rusky kavjar, ukrajinske pelmeně a před pulnocu usnu. Co tež chcete robit? Televizu a radyjo nemam, takže mě nic nenuti čumět na normalizačni zabavu a ty tlamy v hospodě tež vidět nemusim. My, co chlastame poctivě cely rok, si nic v poslednim dňu dokazovat nemusime. Nejsme přece žadne ovce.

Ve štyry rano se ozvalo buchani na okno. Sused Helmut. "Oblikej se, Ladik, valime na Lysu!"

"Či ti jebe? Su štyry rano, všeci spi!" "No pravě, nejsi přece žadna ovca. Když všeci spi, musiš na Lysu!" Tuž proti temu se nedalo nijak argumentovat. Nesu přece žadna ovca. Obliknul sem trenky od čiňana, obul buty od Batě, hodil na sebe nepromokavu bundu z Teska a valili zme na Svinov. U Šimka, kery ma nonstop odevřene, zme dali dva kusky z Hlučinskeho pivovara. Byly hnusne a pokušal sem se namitat, že džentlemani rano nepiju. Ale Helmut mě přesvědčil, že nejsem žadny zkurveny džentleman a navic Radegast piju enem ovce.

Už prvni stupani z Ostravice mě přesvědčilo o tym, že nebyt ovca, to neni žadna prdel. Pajšl, zvykly na poklidne dychani ostravskeho vzduchoveho sajrajtu, chrčel jak zadřeny ventylator, buty od Baťe podkluzovaly, termopradlo od čiňana odvodňovalo moje zpocene, smradlave tělo a odpařene kapičky se nadherně usazovaly z vnitřni strany nepromokave bundy z Teska.

Helmut valil, jak kdyby měl za řiťu štajgra ze zbijokem. Mi se tež šlo lehce pote, co sem po prvnim kilaku vyklopil dva hlučinske kusky. Pelmeňe prokladane kavyjarem a nerozžvykanyma kuskama oliv se na bilem, beskydskem sněhu nadhermě syrealistycky vyjimaly. Ale co. Nesu žadna ovca, abych brečel nad rozlitym burgunckym. Žaludek bysem normalně uklidnil fernetem, ale Helmut mě přemluvil, abysem dal do plaskačky jegra, bo ferneta piju enem dyliny a ovce. Tuž sem zhltnul trochu teho germanskeho piti a to sem neměl robit, bo za chvilu sem k temu syrealistyckemu obrazku přidal aji řecky syr. Kura, litr v Kaufičku uvaleny za stallonovsku večeřu a fčil se to tu všecko vala třista metru nad Ostravicu. Ale co, nesu ovca.

Do Šantana na Lyse sem vlezl rozmlaceny jak cyganske hračky. Puchyře v butach od Batě palily jak cyp, trenky od čiňana se mi nějak divně zařizly do řytě tak, že sem měl strach, že mě při každem kroku přeřiznu napoly a fajna bunda z Teska nejenom že nepustila jemne mrholeni dovnitř, ona nepustila nic ani ven. Po vnitřnich stranach bundy tekly praminky, kere zase zpatky ochotně nasavalo termopradlo. Byl sem mokry jak ščur v igelitu. Chtěl sem pradlo rozvěsit nad krbem, ale Helmut mě přesvědčil, že v hospodě suši věci enem prasata nebo ovce a kupil mi panaka lyse, bo to je pry piti pro prave lysaře.

Rezygnovaně sem si prohližal zaslužile lysaře, keři měli na krku několik set vyplazu na Lysu a přemyšlal sem o tym, jestli by nebylo pěkne byt taka mala ovečka. Vypil sem panaka a do těla se mi rozlela podivna, lepkava tekutina. Zpomněl sem si, jak mi bylo blbě z gryjotky, když zme raz vypili tři flašky ve třech. V planu bylo, že budeme u karet pit čerta, ale kokot sused zapomněl kupit rum. Davne reflexy se projevily, vyběhnul sem ven a lysa skončila tež na Lyse.

Mezi tyma ovcama lysařama oblečenyma do značkoveho termopradla sem se necitil dobře. Vydali zme se zpatky a mohl mě cyp střelit, když sem potkal chlopa, kery vubec nemusel trpět tajak ja, bo šel skoro nahy, enem v sandalach a kraťasach. Šťastny to člověk.

Až pudu přiště na Lysu, nebudu žadna ovca. Na večeřu se dam rohlik, bo sněhu je stejně jedno, co na něm leži, budu čumět na normalizačni tlamy v telce, bo su furt hezči, než ty tlamy U Šimka a s hadrama to tež nebudu přehaňat, stejně ty fleky z kavyjaru, oliv a lyse nešly vyprat a všecko sem musel vyhodit.

Tuž, jak na Novy, tak po cely. A nebuďte ovce!

Ladislav Větvička, Lysa hora, 1324mnm.

Autor: Ladislav Větvička | sobota 3.1.2015 11:11 | karma článku: 45.56 | přečteno: 10776x

Další články blogera

Ladislav Větvička

Co je na tym divneho, že statni bezpečnostni služba bude vyučovat dějiny?

Kura, čeho sem se to dočkal? Kdyby mi kdosik v řijnu 89 řeknul: "Tu maš kličky a jdi na naměsti Lidovych milici zvonit", asi bych na něho čuměl jak puk. Asi bych se zeptal: "Proč? Co tym změnim?"

17.1.2019 v 11:11 | Karma článku: 44.50 | Přečteno: 3227 | Diskuse

Ladislav Větvička

Retro potraviny su propagace komunyzmu!

Tak se nam tady rozmohl taky nešvar. Někteři vyrobci si našli staru knižku s normama ČSN a začali robit vyrobky podle receptur z dob totality.

8.1.2019 v 11:11 | Karma článku: 47.87 | Přečteno: 16863 | Diskuse

Ladislav Větvička

Svatky neklidu

No tak to vidite, jak su ty přijemne věci pomijive. Měsic se prodirate narvanyma hytlermarketama, kde si mladi asi mysli, že ustředni vybor těsně před Vanocama pusti do prodeje jakesik podpulťaky, tyden se stresujete doma,

27.12.2018 v 11:11 | Karma článku: 46.42 | Přečteno: 7356 | Diskuse

Ladislav Větvička

Christmas time

Mam taky dojem, že pod vlivem masově medyjalni propagandy zapominame, že se bliži čas Vanoc, a že byzme měli trochu spočnut, rozhlidnut se kolem sebe a uznat, že nejenom my, ale aji lidi okolo nas maju plno roboty.

12.12.2018 v 13:31 | Karma článku: 46.04 | Přečteno: 8173 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Klára Tůmová

Z deníčku ekoteroristy

"Na co tolik košů? To jako nestačí jeden? Spešl tašky na třídění odpadu? To se jako prodává? Tak v tomhle já nejedu. Vynášejte si to sami, ekoteroristi!"

17.1.2019 v 15:52 | Karma článku: 9.20 | Přečteno: 277 | Diskuse

Milan Vít

Střípky z lázní: dno v nedohlednu.

'Když nemůžeš, tak přidej víc...' jo, super hit loňského léta. Nikdy bych si ani ve snu nepředstavil, že mi bude dopřáno si pravdivost těchto slov ověřit na vlastní kůži.

17.1.2019 v 6:06 | Karma článku: 7.84 | Přečteno: 210 | Diskuse

Milan Vít

Střípky z lázní: až na dno!

Je 11 minut po půlnoci a vypadá to, že jsem přežil. Ale bylo to o chlup: "Vo co de?" Dohromady o nic. Jenom jsem si sáhl na dno svých fyzických sil. A to není vůbec příjemný pocit.

16.1.2019 v 5:30 | Karma článku: 10.43 | Přečteno: 550 | Diskuse

Jan Tomášek

Inspirací Jiří Mahen

Jméno Jiří Mahen je poměrně známé především v Brně. Literát, novinář, ale také rybář. Jeho jméno nese brněnské divadlo a knihovna. Následující listy byly inspirovány jednou z jeho knih.

16.1.2019 v 2:58 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 72 | Diskuse

David Snítilý

Hokejový táta (povídka)

Kouknu na led a vidím Jágra. Druhého, třetího a čtvrtého v brankářské výstroji. A proti němu s pukem na hokejce startuje Hašek. Je tu taky Plekanec, Pastrňák, Giroux, Ovechkin. A v těch dětských dresech možná budoucí hokejisté.

15.1.2019 v 19:14 | Karma článku: 10.65 | Přečteno: 225 | Diskuse
VIP
Počet článků 876 Celková karma 47.19 Průměrná čtenost 10893

Mail: ladik.vetva@gmail.com

Lašsky cyp. Blogař, cestař, fotograf, spisovatel. Chvilu na Moravě, chvilu na Slezske, chvilu na Cejloně nebo v Karabachu, prostě tam, kaj je mi fajně...

Motto: Nevěřte politykum, nevěřte dochtorum, nevěřte novinařum, nevěřte blogařum a hlavně nevěřte mně. Věřte sobě. Mate vlastni hlavu... 

Najdete na iDNES.cz