Smysl pro humor mistnim synkum nechybi...
Mistni stražkyňa čistoty interneta...
Pokud nemožete v Česku najit vhodnu a hodnu robu, Kazachstan bude pro vas raj...
Naši dentysti s nima budu mět trochu roboty, ale to se podda...
Každeho to zajima. Aji holuby...
Tyto synky už nezajima nic...
Ulice su bolševicky šedive...ale lidi ni. Lidi su fajni.
Taka fajna holčička...
A raz z ni vyrosta stara megera...
...tahle ma aspoň sympatycky lokalni hadr na hlavu.
Děvuchy sice vypadaju jak kdyby staly na E55, ale focene su rozjuchane pote, co vylezly z pravoslavneho kostela. Kdovi, co robily s popem...
Ja, tež zme si jako synci hrali s lupu...
Enem se to nesmi přehaňat. Slunko je sviňa.
Sympatycka děvucha. Myslite, že bysem mohl aji u nas nosit tričko "Myluju Romy"?
Vlastenecku valku, na tu v letech 1941-45 tady furt nezapominaju. Na tu nevlastenecku 1939-41 radši nikdo nemysli. Nebo nesmi myslet?
Valka nevalka, vozovy park se musi udržovat v dobrem stavu...
Policejni buzerace na každem kroku. Nesmyslna, zbytečna, otravna. Tajak kdysik a dneska u nas.
Zavora, oddělujici prostor nikoho od prostoru nikoho.
Obrazek pod nazvem setkani koňa, dědka, sobaky, synka, žygulika a chlopa.
Polodrahokamy v Kazachstanu vystupuju až na povrch. Nikdo je nekope, bo tu nikdo neni...
Prostory su neuvěřitelne...
Pro spravnu perspektyvu stači, když srovnate teho maleho angličaka vpravo dole s prostorem okolo.
A nikde nikdo a nic, nijaky, niči, žadny...
Enem ve městach se bohužel asi divali na pořady Přemka Podlahy. Ten chlop by si za kurveni životniho prostředi zaslužil trest doživoti
Kazachstan, Naše sila 2050. Tak teho se, dědku, ty už nedožiješ...
PS: Dalši blogy z Kazaxtanu tady.
