Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

"Osudové setkání 1913": 7. jednání - Tři války

30. 08. 2017 11:11:11
Divadelní scénář napsaný podle stejnojmenné knihy Osudové setkání 1913. Seznam všech kapitol je tady. Exkluzivně enem pro iDNES.

7.

Kavárna Central byla zaplněna do posledního místečka. Pánové u stolů konverzovali o nejrůznějších tématech. Naše poněkud nesourodá čtveřice chvilku mlčela a vstřebávala pohodovou atmosféru rodinného podniku. Ale témata rozhovoru nebyla pohodová. První přerušil zamyšlení Nikolaj Petrovič. Chvilku si prohlížel osazenstvo okolních stolů. Pánové nejrůznějšího věku, třídy i sociálního postavení takto soustředění na jednom místě se mu příliš nelíbili. Na plátně se objeví obrázky spokojených buržoazních vrstev... Našpulil rty, nasál další dávku koňaku, rozhlédnul se kolem sebe a povídá:

Nikolaj Petrovič: „Tento zvrhlý svět skončí. Je neudržitelné, aby buržuji požírali zákusky a v dělnických čtvrtích tohoto zahnívajícího města živořily miliony vykořisťovaných.“

Číšník, který procházel okolo, všem dolil skleničku a povídá: „Vy byste snad byli schopni i zabíjet, jen abyste dosáhli pokroku.“

Profesor: „Dělníkům se dnes nevede zle. A nový rakouský císař provede reformy. Nevím, jestli se toho dožiju, ale vy určitě budete svědky výsledků jeho pozitivní práce.“

Nikolaj Petrovič: „Obávám se, profesore, že k tomu nedostane příležitost. Vše spěje k velké válce,“ vyfoukl se škodolibým úsměvem dým z doutníku Nikolaj Petrovič.

Profesor: „Jakou válku máte na mysli? To, co se předvádí na Balkáně? Turek nemá sílu odolávat, jeho impérium se hroutí. Křesťanské národy se osvobozují, muslim bude vytlačen do Asie, tam, kam patří. Zaostal technologicky i vojensky kvůli těm středověkým poučkám.“

Nikolaj Petrovič: „Tady nejde o náboženství.“ Nikolaj Petrovič si sám nalil plnou sklenku koňaku, tajemně se usmál a opřel se do opěradla: „Pánové, něco vám povím. Znáte dílo generála Pikea?“

Profesor: „Nikdy jsem o něm neslyšel“ povídá zamyšleně profesor.

Nikolaj Petrovič: „Generál Pike vypracoval plán, jak dosáhnout světovlády. Princip je založen na třech velikých válkách, které svrhnou dnešní řád.“

Profesor se usmál: „Přece nechcete tvrdit, že je možné zničit řád, který se tvoří staletí? Svět žije v míru. Jak chcete dosáhnout, aby spolu začaly mocnosti válčit?“

Na plátně se objeví záběry bojujících armád první světové války...

Malíř: „Jistě. Proč by Rakousko bojovalo s Francií nebo Ruskem? Nebo že by se Anglie vydala přes kanál a začala bojovat s Vilémem? Nejsou blázni!“

Nikolaj Petrovič: „Věřte mi. Přijdou tři veliké války. V první bude zničena šlechta a velké říše – Rusko, Rakousko i Německo. V druhé budou zničeny národní státy. A ve třetí budou zničeny zbytky bílé rasy.“

Koba: „Revoluce změní tento svět! Za pět let tady možná bude tato kavárna, ale určitě tady nebudou ti šašci! Zničíme tu zvrhlou buržoazní vrstvu.“

Nikolaj Petrovič: „Koba má pravdu. Válka zničí vše, na co jste si zvykli. Starý Franc je tady sedmdesát let a zmizí, tak jako zmizí i jeho následník. A zmizí i tato říše.“

Profesor se smutně usmál. Bylo vidět, že vše důkladně promýšlí. „Vy jste blázen, příteli. Národy nezačnou pro nic za nic spolu válčit.“

Nikolaj Petrovič: „Myslíte, profesore?“ Filozof Nikolaj se pohrdavě usmál.

Koba: „Kdo se bude stavět na odpor, bude zlikvidován. Takoví, jako vy, profesore, půjdou na popravu první. Aby zvítězil lepší svět, starý musí být zničen.“

Profesor: „Vy jste blázni. Kdybych vás oznámil policii, budete okamžitě zatčeni!“

Na plátně se objeví záběry útoku na Zimní palác...

Nikolaj Petrovič: „Vidíte, profesore, jaký je mezi námi rozdíl? My mluvíme o revoluci, vy nejste ochoten ani připustit, že vše je připraveno. Nějaký policejní šašek tomu nemůže zabránit. Síly, které za tím stojí, jsou mocnější než státy. Smiřte se s tím a prchněte dřív, než vás dostihneme.“

Profesor se začal smát. „Tak vy mně budete vyhrožovat? Mně? Poslanci rakousko-uherského říšského sněmu? Za všemi válkami musí stát peníze! Obrovské peníze! To není jen tak, rozpoutat válku!“

Nikolaj Petrovič mávnul rukou: „Peněz je dost. Čeká se jen správný okamžik!“

Profesor: „No dobrá, připusťme, že máte dobré informace. Tak povídejte – jak to bude pokračovat?“

Nikolaj Petrovič: „Ale copak, už vás to zajímá? Dobrá. Po první velké válce přijde druhá. V první válce vybudujeme komunistické státy. Pak vybudujeme hnutí založené na národním principu, a právě národní princip ve druhé válce zničíme.“

Na plátně se objeví záběry německých ulic dvacátých let s nacistickými i komunistickými symboly...

Malíř: „Národní princip nemůžete zničit. Je základem všeho. Počínaje rodinou, příslušností k obci, národu a rase. Něco takového se nedá zničit.“

Nikolaj Petrovič: „Ale můžeme,“ zdůraznil Nikolaj Petrovič a pozvedl obočí „...nejdříve ho zdiskreditujeme. Evropské národy se budou stydět za to, že jsou národy. K tomu nám poslouží někdo, kdo bude na první pohled proti nám, ale ve skutečnosti bude náš. My marxisté ho budeme financovat a budeme mu radit. Ve druhé velké válce využijeme rozporů mezi marxismem a nacismem.“

Malíř: „Co je to nacismus?“

Nikolaj Petrovič: „To je hnutí, které bude vycházet ze síly velkého národa. Ale sílu národa bude prosazovat tak arogantně, že vybudí odpor ve všech národech ostatních. Vhodným národem pro nacismus jsou Angličané. Ale mají geopolitickou nevýhodu. Jsou umístěni na okraji kontinentu.“

Malíř: „Lepší by byli Francouzi, ne?“ Na plátně se objeví mapa Německa třicátých let...

Nikolaj Petrovič: „Ideálním národem by byl právě váš národ, příteli. Němci jsou umístěni v srdci kontinentu. Sousedí s velkými národy na západě, i s malými na východě. Mají stejně daleko do Anglie jako do Ruska.“

Profesor: „To jsou marxistické řeči. V jedné válce zničit křesťanství, ve druhé zničit národnosti a vytvořit bezbožný svět. A co chcete zničit v třetí válce? Vždyť bude vše rozvráceno.“

Nikolaj Petrovič: „Vyvrcholení teprve přijde, profesore. Nezapomeňte, že my marxisté plánujeme v horizontu generací!“

Na plátně se objeví záběry na Hitlera a islámské vůdce...

Koba: „Třetí válka bude bojem mezi zbytky bílé rasy a islámským světem. Muslimský svět a svět bělochů se zničí navzájem...“

Profesor: „A to všechno napsal ten váš generál Pike, pane? To musel být jasnovidec, když viděl za horizont stopadesáti let. Evropské národy se postaví všem pokusům o evropskou válku. Tady jste mimo. Vy i ten váš Pike.“

Malíř: „Je fakt, že lidí se špatnými úmysly je víc než lidí s dobrými...“

Lenin vyfouknul dým ze své dýmky: „Vy jste ještě mladý, pamatujte, že je lepší se přidat na stranu akce, ne reakce. Ten, kdo drží iniciativu v rukou, bývá vítězem. Zapamatujte si to, příteli. Možná by z vás mohl být dobrý dělnický vůdce.“

Malíř: „Síla národa jako jediná bude schopna převzít akci! Ty vaše internacionální síly, to je blbost. Nesmysl!“

Koba se na něj škaredě podíval a chytil jej za límec. Oba dva se postavili. „To už nikdy neříkej. Žádné národní síly nemůžou odolat dělnické třídě! Kdo se nám postaví, bude smeten.“

Číšník: „Nechte svárů, pánové,“ pokusil se konflikt uklidnit číšník. „Jsem od pana Trockého zvyklý na provokace, ale bije se málokdy. Nedělejte mu ostudu, nemůžete někoho bít za jiný názor, lidi potřebují svobodu!“

Na plátně se objeví obrázky atentátu na Trockého z léta 1940...

Koba: „Nepleť se do toho, hňupe, za jiný názor můžu chlapa zavřít i zabít... a klidně i Trockého...“ zamyslel se, nicméně pustil malíře a oba si sedli.

Malíř: „Lidi nepotřebují svobodu, neví, co by si s ní počali.“

Koba: „Správně. Dáte lidem moc, aby si vládli sami a změní se na zmatenou chátru. Když mohou lidé dělat, co chtějí, stejně se jen vzájemně napodobují.“

Nikolaj Petrovič: „Pořád platí heslo – čím hůře, tím lépe. Potřebujeme hladové masy. Čím více dětí a žen bude žít v chudobě, tím lépe!“

Na plátně se objeví vychrtlé rodiny z dob ukrajinského hladomoru 1932...

Koba: „Vy, mladý příteli,“ otočil se Koba na malíře „si promyslete, na čí stranu se postavíte. Starý svět profesorů a šlechticů bude zničen. Taková je vůle dějin!“

Nikolaj Petrovič přimhouřil víčka a naklonil se nad stůl, jako by hovořil nad řečnickým pultem.

Nikolaj Petrovič: „Dav je barbarský. Jedině tvrdý vládce je schopen realizovat plány jasně a v celé šíři. Moc musí být soustředěna do rukou jediné osoby. Bez tvrdosti nemůže existovat žádná velká civilizace. Víte, pánové, přijde čas, kdy nebudeme muset skrývat své úmysly. Klidně je zveřejníme. V té době už budou lidé tak přehlceni, že nebudou tušit, které zprávy jsou pravdivé, a které ne. Budou tušit, co se na ně chystá, a budou tušit, že to je naplánováno. Stejně nebudou mít možnost tomu zabránit. Jednotlivce, kteří to prohlédnou, zlikvidujeme.“

Malíř: „A co volby?“

Na plátně se objeví záběry z voleb v socialistických zemích...

Číšník se usmál: „Jaké volby? Volby jsou rovné, hlas debila má stejnou hodnotu jako hlas profesora. Kdyby volby mohly něco změnit, dávno by je zakázali...“

Koba: „Přesně, soudruhu. Při volbách není důležité, jak se hlasovalo, ale jak se to spočítalo! Nemusí tě milovat lid, ale musí se tě bát ti, kteří hlasy počítají.“

Malíř: „Nevěřím, že dělník nedokáže rozeznat zločince. Kdyby měl pevného národního vůdce, pak nemáte šanci!“

Na plátně se objeví záběry z předání řádu Bílého lva Benito Mussolinimu, pak záběry nacistických a sovětských vojáků z podzimu 1939...

Nikolaj Petrovič se usmál shovívavě na malíře: „V našem režimu nebudou národní vůdci. Leda, že bychom si je sami vytvořili. To si umím představit. Vytvořit si nepřítele, nechat, aby se k němu přilepili všichni, kteří by nám mohli škodit, a pak je nemilosrdně zasáhneme a rozmačkáme jako vši.“

Na plátně se objeví záběry vystěhovávaných kulaků...

Koba: „Říkám vám po dobrém, profesore. Zbavte se majetku, nic na tomto světě nebude mít cenu. Raději vše prodejte a zmizte hodně daleko, protože až přijdeme my, zabavíme vše. Vytvoříme teror, o jakém se nikomu nesnilo...“

Nastalo ticho, do kterého zaznívá heligonkový motiv „Kupředu levá...“

Autor: Ladislav Větvička | středa 30.8.2017 11:11 | karma článku: 30.97 | přečteno: 1295x

Další články blogera

Ladislav Větvička

Česky protektorat?

To by mě kura zajimalo, co maju zas ti Germani za lubem. Mohli byste řict, že o nic nejde, je to enem taky lingvistycky detail. Ale my synci z Poruby dobře vime, že detail u Germana može byt velice nebezpečny.

19.9.2017 v 11:11 | Karma článku: 44.02 | Přečteno: 4437 | Diskuse

Ladislav Větvička

Uřednici potrestali Polaky za povstani

Prvniho srpna 1944 začalo varšavske povstani proti německym okupantum. To už je u Polaku taky zvyk. Zatimco Čech dyskutuje v hospodě a z okna pozoruje, jak se zkrvaveny Polak vraci z boja, Polak ide hlavu proti zdi.

13.9.2017 v 11:11 | Karma článku: 48.53 | Přečteno: 17048 | Diskuse

Ladislav Větvička

Robite si srandu?

V Parlamentnich listach asi zas cosik nevěděli, tuž se mě zeptali, a ja sem jako slušny synek odpověděl. No a to je asi tak všecko...

12.9.2017 v 11:11 | Karma článku: 47.98 | Přečteno: 12949 | Diskuse

Ladislav Větvička

Konec leta - zpatky v Užgorodě

Podkarpatska Rus neni Ukrajina. Je to země, kera byla do roku 1918 sučast Uherska, do roku 1939 sučast Československa, do roku 1945 sučast Maďarska, do roku 1991 sučast SSSR a fčil prozatim sučast Ukrajiny.

11.9.2017 v 11:11 | Karma článku: 46.25 | Přečteno: 6904 | Diskuse

Další články z rubriky Poezie a próza

Marek Ryšánek

Než začnete kritizovat...jak si být vzájemně oporou

když se setkávám s lidmi, kteří nemají zkušenosti s křesťanstvím, snažím se jim přiblížit funkci církve obrazem o rodině. Říkám jim, že církev může být taková svého druhu větší rodina, kde jedni druhých břemena nesou.

21.9.2017 v 12:03 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 12 | Diskuse

Bohunka Jakubcová

Jak se... podepsala krví

"Nemohu Ti pomoci, jednou jsem Ti dal do vínku, co jsem uznal za vhodné a nemohu nic měnit." "Alibisto!" Tohle jí ale nestačilo

21.9.2017 v 8:00 | Karma článku: 5.35 | Přečteno: 128 | Diskuse

Jiří Babor

Vůně

Tak tohle bude asi dost provokativní, to se omlouvám ale je to tak..................................

20.9.2017 v 18:09 | Karma článku: 6.61 | Přečteno: 195 | Diskuse

Dita Jarošová

Roš Hašana z Jičína...

Výstava fotografií "Jeruzalém nedělitelný a věčný" cestovatele, ochránce přírody, poslance PhDr. Robina Böhnishe právě dorazila do Jičína, symbolicky včas, právě v době největšího židovského svátku, Nového roku, vysokého svátku.

19.9.2017 v 21:52 | Karma článku: 11.62 | Přečteno: 235 | Diskuse

Jaroslav Kuthan

Průšovi já práci hledat nebudu! (povídka)

Když Průša vlezl do mé kanceláře (ano, mám svou kancelář), musel jsem vynaložit obrovské úsilí, abych na sobě nedal znát radost.

19.9.2017 v 14:00 | Karma článku: 12.69 | Přečteno: 391 | Diskuse
VIP
Počet článků 788 Celková karma 38.42 Průměrná čtenost 10256

Mail: ladik.vetva@gmail.com

Lašsky cyp. Blogař, cestař, fotograf, spisovatel. Chvilu na Moravě, chvilu na Slezske, chvilu na Cejloně nebo v Karabachu, prostě tam, kaj je mi fajně...

Motto: Nevěřte politykum, nevěřte dochtorum, nevěřte novinařum, nevěřte blogařum a hlavně nevěřte mně. Věřte sobě. Mate vlastni hlavu... 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.