Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mezinarodni konference: Víno a řeč

21. 04. 2017 11:11:11
Minuly vikend sem byl pozvany, abych jako specialista vystupil na prestyžni konferenci na hradě. Že to je hrad Buchlov, to mě zklamalo, bo sem čekal pozvani na Praskly hrad.

Ale pak sem si uvědomil, že na Praskly hrad se fčil hlasi kdejaky pajtaš placeny Sorošem. Pročetl sem si dobře pozvanku. Chlebičky byly, ubytko a mažoretky tež. Když sem se dočetl, že po konferenci se bude koštovat 600 flašek vina, bylo rozhodnute.

Tady je moja kralovska řeč. Bo všecko podstatne už bylo na tomto světě řečene, recykloval sem tedy jeden starši blog a zasadil do aktualnich suvislosti:

Víno a řeč

My Ostravaci zme celosvětově znami jako naprosti odbornici na všecko, takovi bruci Pytlici.

Co se tyka vina, aji žabožruti by nam mohli zavidět naše znalosti. Ja osobně sem prvy raz přišel do kontaktu s vinem jako třinactilety synek, když nas z elektrotechnycke prumyslovky poslali na nucene prace, takzvanu "praxi", do Ostravskych vinařských zavodu.

Tam sem poprvé okoštoval Ostravsky kahan, legendarni vino, nepřekonatelne v celosvětovem měřitku. Od tych dob vim, že není podstatne, z jake odrudy vino je, na jakem kopcu roste a jestli je červene nebo bile. U vina je podstatne, jak dluho jede v tych cysternach, kolik cukru se tam přida, a jestli je Liba navalena anebo ni. Liba je ta baba, kera rozhodovala, z kere cysterny co a jak dluho hadicu poteče do směsne vany a kolik se přisype cukra.

Liba byla asi štyrycetileta roba, kera vypadala na šedesat, ale měla tu svoju robotu tak rada, že tam často aji přespala. Liba teho moc nenamluvila. A když sem se ji raz jako třinactilety fakan zeptal, čemu mluvi tak kratce, odpověděla mi něžně: „Bo není čas, pyčo“.

A tym se dostavame ke druhé časti přednášky. Krasna řeč, kera nam Ostravakum zustala po piti Ostravskeho kahana, je totiž mnohyma nevzdělanyma lidma ze zbytku Koruny česke považovana za sprostu. Kerysik debil dokonce řeknul vulgarni.

Nic není dal od pravdy.

Jak znamo, aji Mirek Dušin se narodil v Přivoze, a ten byl tež znamy tym, že nikdy neřekl sproste slovo.

Vždycky mě zajimalo, jak vlastně vznikaju a jak zanikaju ty takzvane sproste slova. Kdo sedi v te komisi, kera určuje, co sproste je a co sproste neni. A čemu je cosik sproste v jedne vesnici a ve druhe už ni.

Nerobim si srandu – zeberte si, že take slovo šukat je naprosto v pořadku v Polskem Těšině, ale hned za řeku v Těšině Českem to už je pry sproste! Přitem to bylo krasne česke slovo, kere použivala nejenom Češka Němcova ve svem slavnem dile o duchodkyni (kere mimochodem skoro nikdo z Čechu nečetl), ale eště třeba Zikmund & Hanzelka v roce 1949 ve svoji knize "Afrika snu a skutečnosti".

V Jablunkově se kamoši zas oslovuju nežnym oslovenim „ty kokot“, tedy „ty kohoute“, ale když vedle v Čadci řeknete v při vstupu do knajpy: „Nazdar kokoti“, tuž dostanete po tlamě! Slovo piča je u nas mladeži nepřistupne, ale vystupite z letadla ve Splitu a hned v prvnim šopu na vas čeka napis: „Tepla piča a studena piča“ (tedy teple a studene napoje).

Všecko je tedy relatyvni.

Podivejme se raději, jak sproste slova zanikaju a stavaju se z nich sučastky mluvene moravštiny z niž později vznikla meně dokonala čeština, použivana v Praze a jejich televizních stanicach.

Sranda. Tady možeme nadherně vidět přesun slova od nevhodneho a sprosteho ke slovu naprosto standartnimu. Dneska nikoho nepřekvapi, je použivane všema, od děcek až po duchodce. Slovo sranda bylo koncem dvacatych let minuleho stoleti, kdy ho V&W začali použivat, naprosto nevhodnym a pobuřovalo takzvane pražske intelektualy. Sračka, srajda, sranda. Fuj! Cosik tak nechutneho, a mladi dramatyci to použivaju jako označeni humoru. No vidite, dneska si na to nikdo nevzpomene. To je sranda, vole, co?

Vole. Vznik tohoto osloveni doprovazela v šedesatych rokach minuleho stoleti obrovska antykampaň takzvaných progresivnich komunystu. Kam ta naša mladež spěje, když se oslovuji tak hnusnym nazvem? Proč se naša mlada generace oslovuje pojmem pro vykastrovaneho byka? Dneska je osloveni vole naprosto nezavadnu sučasti moravštiny, „Vole“ je použivane jako naprosto neškodna vyplň věty, když potřebujeme cosik zduraznit (týýýý vole!), jako přatelske osloveni (tak, co, volove, kaj pudem pařit?).

Pyčo. Třetim slovem, u kereho možeme dokumentovat posun od vulgarniho, nevhodneho slova směrem ke standardu, je slovo piča. Egzystuje teorija, že toto slovo k nam přinesli francušti Napoleonovi vojaci po bitvě u Slavkova. Po bojach jich plno zustalo zraněnych a staraly se o ně naše moravske šukavne, chci řict šikovne děvuchy. Francušti synci je oslovovali „petit chatte (kočičko) – vyslovuj :petyša“, no a mistni nešikovne a zavistive děvuchy, kere nebyly tak uspěšne v boji o švarne francuske synky, to zkomolily na „piča“.

Tuž, byla by to krasna teoria, kdyby toto slovo nebylo už davno použivane v okolnich slovanskych narodach, suběžně se slovem pitka, pyzda apod.

A podivejme se, kura, co se nestalo dvě stě roku po bitvě u Slavkova. V roce 2002 se po iks letech zase dařilo ostravskemu Baniku a klub byl na nejlepši cestě ziskat (a nakonec aji ziskal) fotbalovy tytul. Na Ostravsku se vlivem mišani a šukani mnoha narodnosti použivaly vždycky směsice ruznych nadavek, kere v mistnim "kulturnim" prostředi ztracely puvodni vyznam a nabyvaly vyznamy nove. A tak už někdy v devadesatych letech minuleho stoleti nahradilo při přatelskych setkanich zastarale osloveni „vole“ udernějši osloveni „pyčo“. Pravě tak překavapive zvolani „Ty vole!“ se změnilo na „Ty pyčo!“ S vulgarnim označenim ženskeho přirozeni, Pražakama nazyvanym „píííča“ to davno nema nic společneho.

Tuž a když ten Banik po rokach konečně měl šancu ziskat tytul, začaly se všude po hospodskych hajzlach, na ubrusach, na špinavych zďach, objevovat napisy „Banik pyčo!!!“ Zbytek republiky nechapal, a mnozi dodneška nechapu, bo smysel temu dava až ostravsky vtip, kery za tym stoji:

Helmut lušti křížovku a pta se Jarka: Ty, Jarek, posluchej, mam tady v křižovce „Fotbalovy mistr na devět“. Jarek se zamrači, zamysli, a za chvilu se usměje: „Banik pyčo“.

Tuž a to je ode mě pro dnešek všecko, fčil idu na sklenicu Ostravskeho kahana.

Děkuji vam za pozornost.

Ladislav Větvička, duben 2017

PS: Jestli si myslite, že sem si robil srandu, pak si vam dovoluji oznámit, že Zamecke vinařstvi Bzenec odkoupilo od původního majitela, Moravskoslezskych vinařských zavodu Ostrava, ochrannou znamku a v březnu tohoto roku oznámilo opětovne uvedeni celosvětově uznavane značky „Ostravsky kahan“ na moravsky trh...

Autor: Ladislav Větvička | pátek 21.4.2017 11:11 | karma článku: 48.02 | přečteno: 16207x

Další články blogera

Ladislav Větvička

Česky protektorat?

To by mě kura zajimalo, co maju zas ti Germani za lubem. Mohli byste řict, že o nic nejde, je to enem taky lingvistycky detail. Ale my synci z Poruby dobře vime, že detail u Germana može byt velice nebezpečny.

19.9.2017 v 11:11 | Karma článku: 44.05 | Přečteno: 4466 | Diskuse

Ladislav Větvička

Uřednici potrestali Polaky za povstani

Prvniho srpna 1944 začalo varšavske povstani proti německym okupantum. To už je u Polaku taky zvyk. Zatimco Čech dyskutuje v hospodě a z okna pozoruje, jak se zkrvaveny Polak vraci z boja, Polak ide hlavu proti zdi.

13.9.2017 v 11:11 | Karma článku: 48.53 | Přečteno: 17048 | Diskuse

Ladislav Větvička

Robite si srandu?

V Parlamentnich listach asi zas cosik nevěděli, tuž se mě zeptali, a ja sem jako slušny synek odpověděl. No a to je asi tak všecko...

12.9.2017 v 11:11 | Karma článku: 47.98 | Přečteno: 12951 | Diskuse

Ladislav Větvička

Konec leta - zpatky v Užgorodě

Podkarpatska Rus neni Ukrajina. Je to země, kera byla do roku 1918 sučast Uherska, do roku 1939 sučast Československa, do roku 1945 sučast Maďarska, do roku 1991 sučast SSSR a fčil prozatim sučast Ukrajiny.

11.9.2017 v 11:11 | Karma článku: 46.25 | Přečteno: 6904 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Zygmunt Bauman – Všichni žijeme v Utopii

Zygmunt Bauman byl polský sociolog světového věhlasu. Narodil se 19.listopadu 1925 v Poznani, od roku 1971 však žil ve Velké Británii.

21.9.2017 v 6:56 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 36 |

Ondřej Slanina

Kauza Obnova Mariánského sloupu v Praze

Minulý týden se na pražském Magistrátě projednávaly dvě petice vyjadřující stanovisko k obnovení raně barokního Mariánského sloupu na Staroměstském náměstí v Praze.

20.9.2017 v 10:55 | Karma článku: 16.02 | Přečteno: 341 | Diskuse

Jiri Borovy

Rick a Morty

V pátek byla další česká premiéra. Televize Prima Comedy Central, tj. TV Prima, zahájila vysílání nového seriálu pro dospělé.

20.9.2017 v 9:36 | Karma článku: 6.32 | Přečteno: 210 | Diskuse

Karel Sýkora

Garou – Ton Premier Regard

Pierre Garand, vystupující pod pseudonymem Garou je kanadský zpěvák s výrazným „chraplavým“ hlasem, který je u nás známý hlavně jako představitel role Quasimoda z francouzského muzikálu Notre-Dame de Paris.

20.9.2017 v 5:13 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 52 |

Karel Sýkora

Peter Gabriel – Mercy Street

Peter Brian Gabriel je anglický hudebník. Poprvé se proslavil jako sólový zpěvák a flétnista v progressive rockové skupině Genesis. Po odchodu od ní se úspěšně věnoval sólové kariéře. V současnosti se věnuje produkci world music,

19.9.2017 v 20:03 | Karma článku: 5.31 | Přečteno: 90 |
VIP
Počet článků 788 Celková karma 38.42 Průměrná čtenost 10256

Mail: ladik.vetva@gmail.com

Lašsky cyp. Blogař, cestař, fotograf, spisovatel. Chvilu na Moravě, chvilu na Slezske, chvilu na Cejloně nebo v Karabachu, prostě tam, kaj je mi fajně...

Motto: Nevěřte politykum, nevěřte dochtorum, nevěřte novinařum, nevěřte blogařum a hlavně nevěřte mně. Věřte sobě. Mate vlastni hlavu... 



Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.