Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mezinarodni konference: Víno a řeč

21. 04. 2017 11:11:11
Minuly vikend sem byl pozvany, abych jako specialista vystupil na prestyžni konferenci na hradě. Že to je hrad Buchlov, to mě zklamalo, bo sem čekal pozvani na Praskly hrad.

Ale pak sem si uvědomil, že na Praskly hrad se fčil hlasi kdejaky pajtaš placeny Sorošem. Pročetl sem si dobře pozvanku. Chlebičky byly, ubytko a mažoretky tež. Když sem se dočetl, že po konferenci se bude koštovat 600 flašek vina, bylo rozhodnute.

Tady je moja kralovska řeč. Bo všecko podstatne už bylo na tomto světě řečene, recykloval sem tedy jeden starši blog a zasadil do aktualnich suvislosti:

Víno a řeč

My Ostravaci zme celosvětově znami jako naprosti odbornici na všecko, takovi bruci Pytlici.

Co se tyka vina, aji žabožruti by nam mohli zavidět naše znalosti. Ja osobně sem prvy raz přišel do kontaktu s vinem jako třinactilety synek, když nas z elektrotechnycke prumyslovky poslali na nucene prace, takzvanu "praxi", do Ostravskych vinařských zavodu.

Tam sem poprvé okoštoval Ostravsky kahan, legendarni vino, nepřekonatelne v celosvětovem měřitku. Od tych dob vim, že není podstatne, z jake odrudy vino je, na jakem kopcu roste a jestli je červene nebo bile. U vina je podstatne, jak dluho jede v tych cysternach, kolik cukru se tam přida, a jestli je Liba navalena anebo ni. Liba je ta baba, kera rozhodovala, z kere cysterny co a jak dluho hadicu poteče do směsne vany a kolik se přisype cukra.

Liba byla asi štyrycetileta roba, kera vypadala na šedesat, ale měla tu svoju robotu tak rada, že tam často aji přespala. Liba teho moc nenamluvila. A když sem se ji raz jako třinactilety fakan zeptal, čemu mluvi tak kratce, odpověděla mi něžně: „Bo není čas, pyčo“.

A tym se dostavame ke druhé časti přednášky. Krasna řeč, kera nam Ostravakum zustala po piti Ostravskeho kahana, je totiž mnohyma nevzdělanyma lidma ze zbytku Koruny česke považovana za sprostu. Kerysik debil dokonce řeknul vulgarni.

Nic není dal od pravdy.

Jak znamo, aji Mirek Dušin se narodil v Přivoze, a ten byl tež znamy tym, že nikdy neřekl sproste slovo.

Vždycky mě zajimalo, jak vlastně vznikaju a jak zanikaju ty takzvane sproste slova. Kdo sedi v te komisi, kera určuje, co sproste je a co sproste neni. A čemu je cosik sproste v jedne vesnici a ve druhe už ni.

Nerobim si srandu – zeberte si, že take slovo šukat je naprosto v pořadku v Polskem Těšině, ale hned za řeku v Těšině Českem to už je pry sproste! Přitem to bylo krasne česke slovo, kere použivala nejenom Češka Němcova ve svem slavnem dile o duchodkyni (kere mimochodem skoro nikdo z Čechu nečetl), ale eště třeba Zikmund & Hanzelka v roce 1949 ve svoji knize "Afrika snu a skutečnosti".

V Jablunkově se kamoši zas oslovuju nežnym oslovenim „ty kokot“, tedy „ty kohoute“, ale když vedle v Čadci řeknete v při vstupu do knajpy: „Nazdar kokoti“, tuž dostanete po tlamě! Slovo piča je u nas mladeži nepřistupne, ale vystupite z letadla ve Splitu a hned v prvnim šopu na vas čeka napis: „Tepla piča a studena piča“ (tedy teple a studene napoje).

Všecko je tedy relatyvni.

Podivejme se raději, jak sproste slova zanikaju a stavaju se z nich sučastky mluvene moravštiny z niž později vznikla meně dokonala čeština, použivana v Praze a jejich televizních stanicach.

Sranda. Tady možeme nadherně vidět přesun slova od nevhodneho a sprosteho ke slovu naprosto standartnimu. Dneska nikoho nepřekvapi, je použivane všema, od děcek až po duchodce. Slovo sranda bylo koncem dvacatych let minuleho stoleti, kdy ho V&W začali použivat, naprosto nevhodnym a pobuřovalo takzvane pražske intelektualy. Sračka, srajda, sranda. Fuj! Cosik tak nechutneho, a mladi dramatyci to použivaju jako označeni humoru. No vidite, dneska si na to nikdo nevzpomene. To je sranda, vole, co?

Vole. Vznik tohoto osloveni doprovazela v šedesatych rokach minuleho stoleti obrovska antykampaň takzvaných progresivnich komunystu. Kam ta naša mladež spěje, když se oslovuji tak hnusnym nazvem? Proč se naša mlada generace oslovuje pojmem pro vykastrovaneho byka? Dneska je osloveni vole naprosto nezavadnu sučasti moravštiny, „Vole“ je použivane jako naprosto neškodna vyplň věty, když potřebujeme cosik zduraznit (týýýý vole!), jako přatelske osloveni (tak, co, volove, kaj pudem pařit?).

Pyčo. Třetim slovem, u kereho možeme dokumentovat posun od vulgarniho, nevhodneho slova směrem ke standardu, je slovo piča. Egzystuje teorija, že toto slovo k nam přinesli francušti Napoleonovi vojaci po bitvě u Slavkova. Po bojach jich plno zustalo zraněnych a staraly se o ně naše moravske šukavne, chci řict šikovne děvuchy. Francušti synci je oslovovali „petit chatte (kočičko) – vyslovuj :petyša“, no a mistni nešikovne a zavistive děvuchy, kere nebyly tak uspěšne v boji o švarne francuske synky, to zkomolily na „piča“.

Tuž, byla by to krasna teoria, kdyby toto slovo nebylo už davno použivane v okolnich slovanskych narodach, suběžně se slovem pitka, pyzda apod.

A podivejme se, kura, co se nestalo dvě stě roku po bitvě u Slavkova. V roce 2002 se po iks letech zase dařilo ostravskemu Baniku a klub byl na nejlepši cestě ziskat (a nakonec aji ziskal) fotbalovy tytul. Na Ostravsku se vlivem mišani a šukani mnoha narodnosti použivaly vždycky směsice ruznych nadavek, kere v mistnim "kulturnim" prostředi ztracely puvodni vyznam a nabyvaly vyznamy nove. A tak už někdy v devadesatych letech minuleho stoleti nahradilo při přatelskych setkanich zastarale osloveni „vole“ udernějši osloveni „pyčo“. Pravě tak překavapive zvolani „Ty vole!“ se změnilo na „Ty pyčo!“ S vulgarnim označenim ženskeho přirozeni, Pražakama nazyvanym „píííča“ to davno nema nic společneho.

Tuž a když ten Banik po rokach konečně měl šancu ziskat tytul, začaly se všude po hospodskych hajzlach, na ubrusach, na špinavych zďach, objevovat napisy „Banik pyčo!!!“ Zbytek republiky nechapal, a mnozi dodneška nechapu, bo smysel temu dava až ostravsky vtip, kery za tym stoji:

Helmut lušti křížovku a pta se Jarka: Ty, Jarek, posluchej, mam tady v křižovce „Fotbalovy mistr na devět“. Jarek se zamrači, zamysli, a za chvilu se usměje: „Banik pyčo“.

Tuž a to je ode mě pro dnešek všecko, fčil idu na sklenicu Ostravskeho kahana.

Děkuji vam za pozornost.

Ladislav Větvička, duben 2017

PS: Jestli si myslite, že sem si robil srandu, pak si vam dovoluji oznámit, že Zamecke vinařstvi Bzenec odkoupilo od původního majitela, Moravskoslezskych vinařských zavodu Ostrava, ochrannou znamku a v březnu tohoto roku oznámilo opětovne uvedeni celosvětově uznavane značky „Ostravsky kahan“ na moravsky trh...

Autor: Ladislav Větvička | pátek 21.4.2017 11:11 | karma článku: 48.02 | přečteno: 16171x

Další články blogera

Ladislav Větvička

Krameriovu cenu už maju dva synci z Poruby - Větva a Nohavica

Kdysik davno, na počatku osumdesatych let, byla krasna doba. Pivo za dvě padesat, hranice zavřene a Havel tež. Aby se lid nebuřil, strana poskytovala lidu chleba a hry. Chleba byl poctivy, ne tajak dneska z hytlermarketa.

13.7.2017 v 11:11 | Karma článku: 47.79 | Přečteno: 12029 | Diskuse

Ladislav Větvička

Vychodni (p)Rusko - moderni a přijemna země...

Rad jezdim do modernich, přijemnych zemi. Povinně by tam měl raz za rok jezdit každy. Aspoň byzme věděli, jak se nam tu žije blbě a pomyleni občani by nevolili socany, komunysty a anonysty.

12.7.2017 v 11:11 | Karma článku: 46.04 | Přečteno: 6763 | Diskuse

Ladislav Větvička

Vychodni (p)Rusko - zbidačela a zdevastovana země...

Rad jezdim do zbidačelych a zdevastovanych zemi. Povinně by tam měl raz za rok jezdit každy. Aspoň byzme věděli, jak se nam tu žije fajně a pomyleni občani by nevolili socany, komunysty a anonysty.

11.7.2017 v 11:11 | Karma článku: 47.62 | Přečteno: 17802 | Diskuse

Ladislav Větvička

Tuž přišti rok, posledni vikend v červnu...

Ja vas znam, jak si cosik nedate včas do kalendařa, tak na to zapomenete. Tuž zrobte to včas, bo koločavsky festyval česke kultury bude zase přišti rok, posledni vikend v červnu.

29.6.2017 v 11:11 | Karma článku: 46.73 | Přečteno: 10470 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Vladimír Koliandr

Na co nejčastěji v České republice umíráme?

Aktuální statistiku přinesl časopis Zázraky medicíny. Až 98% hlavních příčin úmrtí zařadil do pouhých šesti kategorií. Nevytváříme si podmínky pro zbytečná úmrtí svým životním stylem a zaužívanými představami my sami?

23.7.2017 v 9:00 | Karma článku: 14.00 | Přečteno: 355 | Diskuse

Karel Sýkora

Electronic – Get the Message

Electronic byla superkapela složená z některých hráčů čtyř ikonických kapel 80. let. New Order, The Smiths, Pet Shop Boys a Kraftwerk.

23.7.2017 v 8:16 | Karma článku: 0.00 | Přečteno: 49 |

Karel Sýkora

Fanoušku, tobě to vážně už nic neříká? :-)

Miroslav Kemel je český karikaturista a písničkář. Živí se tvorbou kreslených vtipů. První vtip mu otiskli v deníku Práce v roce 1987, v roce 1989 publikoval v Dikobrazu.

23.7.2017 v 6:29 | Karma článku: 7.53 | Přečteno: 223 |

Roman Potoczný

Colours of Ostrava 2017

Skončil šestnáctý ročník mezinárodního, multižánrového festivalu Colours of Ostrava 2017, co do plochy i počtu návštěvníků historicky největší, kdysi převážně hudební, festival, jaký se kdy v České republice podařilo uspořádat.

23.7.2017 v 2:22 | Karma článku: 11.22 | Přečteno: 437 | Diskuse

Karel Sýkora

Fanoušku, ohlédni se! :-)

Miroslav Kemel je český karikaturista a písničkář. Živí se tvorbou kreslených vtipů. První vtip mu otiskli v deníku Práce v roce 1987, v roce 1989 publikoval v Dikobrazu.

22.7.2017 v 16:49 | Karma článku: 8.48 | Přečteno: 144 |
VIP
Počet článků 765 Celková karma 47.60 Průměrná čtenost 10314

ladik.vetva@gmail.com

Lašsky cyp. Fotograf, spisovatel, cestovatel. Chvilu na Moravě, chvilu na Slezske, chvilu na Cejloně nebo v Karabachu, prostě tam, kaj je mi fajně...... 

Motto: Nevěřte politykum, nevěřte dochtorum, nevěřte novinařum, nevěřte blogařum a hlavně nevěřte mně. Věřte sobě. Mate vlastni hlavu.

 

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.