Klávesové zkratky na tomto webu - základní
Přeskočit hlavičku portálu

Mezinarodni konference: Víno a řeč

21. 04. 2017 11:11:11
Minuly vikend sem byl pozvany, abych jako specialista vystupil na prestyžni konferenci na hradě. Že to je hrad Buchlov, to mě zklamalo, bo sem čekal pozvani na Praskly hrad.

Ale pak sem si uvědomil, že na Praskly hrad se fčil hlasi kdejaky pajtaš placeny Sorošem. Pročetl sem si dobře pozvanku. Chlebičky byly, ubytko a mažoretky tež. Když sem se dočetl, že po konferenci se bude koštovat 600 flašek vina, bylo rozhodnute.

Tady je moja kralovska řeč. Bo všecko podstatne už bylo na tomto světě řečene, recykloval sem tedy jeden starši blog a zasadil do aktualnich suvislosti:

Víno a řeč

My Ostravaci zme celosvětově znami jako naprosti odbornici na všecko, takovi bruci Pytlici.

Co se tyka vina, aji žabožruti by nam mohli zavidět naše znalosti. Ja osobně sem prvy raz přišel do kontaktu s vinem jako třinactilety synek, když nas z elektrotechnycke prumyslovky poslali na nucene prace, takzvanu "praxi", do Ostravskych vinařských zavodu.

Tam sem poprvé okoštoval Ostravsky kahan, legendarni vino, nepřekonatelne v celosvětovem měřitku. Od tych dob vim, že není podstatne, z jake odrudy vino je, na jakem kopcu roste a jestli je červene nebo bile. U vina je podstatne, jak dluho jede v tych cysternach, kolik cukru se tam přida, a jestli je Liba navalena anebo ni. Liba je ta baba, kera rozhodovala, z kere cysterny co a jak dluho hadicu poteče do směsne vany a kolik se přisype cukra.

Liba byla asi štyrycetileta roba, kera vypadala na šedesat, ale měla tu svoju robotu tak rada, že tam často aji přespala. Liba teho moc nenamluvila. A když sem se ji raz jako třinactilety fakan zeptal, čemu mluvi tak kratce, odpověděla mi něžně: „Bo není čas, pyčo“.

A tym se dostavame ke druhé časti přednášky. Krasna řeč, kera nam Ostravakum zustala po piti Ostravskeho kahana, je totiž mnohyma nevzdělanyma lidma ze zbytku Koruny česke považovana za sprostu. Kerysik debil dokonce řeknul vulgarni.

Nic není dal od pravdy.

Jak znamo, aji Mirek Dušin se narodil v Přivoze, a ten byl tež znamy tym, že nikdy neřekl sproste slovo.

Vždycky mě zajimalo, jak vlastně vznikaju a jak zanikaju ty takzvane sproste slova. Kdo sedi v te komisi, kera určuje, co sproste je a co sproste neni. A čemu je cosik sproste v jedne vesnici a ve druhe už ni.

Nerobim si srandu – zeberte si, že take slovo šukat je naprosto v pořadku v Polskem Těšině, ale hned za řeku v Těšině Českem to už je pry sproste! Přitem to bylo krasne česke slovo, kere použivala nejenom Češka Němcova ve svem slavnem dile o duchodkyni (kere mimochodem skoro nikdo z Čechu nečetl), ale eště třeba Zikmund & Hanzelka v roce 1949 ve svoji knize "Afrika snu a skutečnosti".

V Jablunkově se kamoši zas oslovuju nežnym oslovenim „ty kokot“, tedy „ty kohoute“, ale když vedle v Čadci řeknete v při vstupu do knajpy: „Nazdar kokoti“, tuž dostanete po tlamě! Slovo piča je u nas mladeži nepřistupne, ale vystupite z letadla ve Splitu a hned v prvnim šopu na vas čeka napis: „Tepla piča a studena piča“ (tedy teple a studene napoje).

Všecko je tedy relatyvni.

Podivejme se raději, jak sproste slova zanikaju a stavaju se z nich sučastky mluvene moravštiny z niž později vznikla meně dokonala čeština, použivana v Praze a jejich televizních stanicach.

Sranda. Tady možeme nadherně vidět přesun slova od nevhodneho a sprosteho ke slovu naprosto standartnimu. Dneska nikoho nepřekvapi, je použivane všema, od děcek až po duchodce. Slovo sranda bylo koncem dvacatych let minuleho stoleti, kdy ho V&W začali použivat, naprosto nevhodnym a pobuřovalo takzvane pražske intelektualy. Sračka, srajda, sranda. Fuj! Cosik tak nechutneho, a mladi dramatyci to použivaju jako označeni humoru. No vidite, dneska si na to nikdo nevzpomene. To je sranda, vole, co?

Vole. Vznik tohoto osloveni doprovazela v šedesatych rokach minuleho stoleti obrovska antykampaň takzvaných progresivnich komunystu. Kam ta naša mladež spěje, když se oslovuji tak hnusnym nazvem? Proč se naša mlada generace oslovuje pojmem pro vykastrovaneho byka? Dneska je osloveni vole naprosto nezavadnu sučasti moravštiny, „Vole“ je použivane jako naprosto neškodna vyplň věty, když potřebujeme cosik zduraznit (týýýý vole!), jako přatelske osloveni (tak, co, volove, kaj pudem pařit?).

Pyčo. Třetim slovem, u kereho možeme dokumentovat posun od vulgarniho, nevhodneho slova směrem ke standardu, je slovo piča. Egzystuje teorija, že toto slovo k nam přinesli francušti Napoleonovi vojaci po bitvě u Slavkova. Po bojach jich plno zustalo zraněnych a staraly se o ně naše moravske šukavne, chci řict šikovne děvuchy. Francušti synci je oslovovali „petit chatte (kočičko) – vyslovuj :petyša“, no a mistni nešikovne a zavistive děvuchy, kere nebyly tak uspěšne v boji o švarne francuske synky, to zkomolily na „piča“.

Tuž, byla by to krasna teoria, kdyby toto slovo nebylo už davno použivane v okolnich slovanskych narodach, suběžně se slovem pitka, pyzda apod.

A podivejme se, kura, co se nestalo dvě stě roku po bitvě u Slavkova. V roce 2002 se po iks letech zase dařilo ostravskemu Baniku a klub byl na nejlepši cestě ziskat (a nakonec aji ziskal) fotbalovy tytul. Na Ostravsku se vlivem mišani a šukani mnoha narodnosti použivaly vždycky směsice ruznych nadavek, kere v mistnim "kulturnim" prostředi ztracely puvodni vyznam a nabyvaly vyznamy nove. A tak už někdy v devadesatych letech minuleho stoleti nahradilo při přatelskych setkanich zastarale osloveni „vole“ udernějši osloveni „pyčo“. Pravě tak překavapive zvolani „Ty vole!“ se změnilo na „Ty pyčo!“ S vulgarnim označenim ženskeho přirozeni, Pražakama nazyvanym „píííča“ to davno nema nic společneho.

Tuž a když ten Banik po rokach konečně měl šancu ziskat tytul, začaly se všude po hospodskych hajzlach, na ubrusach, na špinavych zďach, objevovat napisy „Banik pyčo!!!“ Zbytek republiky nechapal, a mnozi dodneška nechapu, bo smysel temu dava až ostravsky vtip, kery za tym stoji:

Helmut lušti křížovku a pta se Jarka: Ty, Jarek, posluchej, mam tady v křižovce „Fotbalovy mistr na devět“. Jarek se zamrači, zamysli, a za chvilu se usměje: „Banik pyčo“.

Tuž a to je ode mě pro dnešek všecko, fčil idu na sklenicu Ostravskeho kahana.

Děkuji vam za pozornost.

Ladislav Větvička, duben 2017

PS: Jestli si myslite, že sem si robil srandu, pak si vam dovoluji oznámit, že Zamecke vinařstvi Bzenec odkoupilo od původního majitela, Moravskoslezskych vinařských zavodu Ostrava, ochrannou znamku a v březnu tohoto roku oznámilo opětovne uvedeni celosvětově uznavane značky „Ostravsky kahan“ na moravsky trh...

Autor: Ladislav Větvička | pátek 21.4.2017 11:11 | karma článku: 48.01 | přečteno: 16030x

Další články blogera

Ladislav Větvička

Atentat na Hajdrycha byl zfušovany teror

Sedumdesat pět roku ste posluchali totež. Doufam, že jste mě štyry razy po sobě nezvolili blogařem roka, abych vam aji ja lhal.

29.5.2017 v 11:55 | Karma článku: 42.08 | Přečteno: 3925 | Diskuse

Ladislav Větvička

Zabijaju vam děcka? Nevadi. Semkněte se a nic se vam nestane!!!

Ja ty polityky miluju. Enem by mě zajimalo, kde se rodi taky typ lidi, schopny nic nerobit a zaroveň mět taku hrubu kožu, že jak kolovratek budu opakovat nesmyslne žvasty.

25.5.2017 v 11:11 | Karma článku: 49.19 | Přečteno: 26539 | Diskuse

Ladislav Větvička

Diky Putinovi funguje ruska ekonomika o 18% lepe než před sankcema

Redakce bruselskeho časopisa Mlady ekonom mě požadala, abysem pro ně připravil text o vlivu sankci na rusku ekonomiku tři roky pote, co se synci z brusele rozhodli Rusa potrestat. Bylo mi cti přijmut taku lukratyvni nabidku.

19.5.2017 v 11:11 | Karma článku: 48.33 | Přečteno: 19834 | Diskuse

Ladislav Větvička

Česky parlament musi robit tajně, bo Turek je silny soupeř

Tuž to je sranda. Člověk by neřekl, že by se mohl bavit tim, co robi ti naši synci v parlamentu. Ale někdy se zadaři. Třeba fčil, kdy si turkofilni poslanci nevšimli, že se chysta zakon, za kery je Turek určitě nepochvali.

18.5.2017 v 11:11 | Karma článku: 48.29 | Přečteno: 15804 | Diskuse

Další články z rubriky Kultura

Karel Sýkora

Biblické záhady: Sodoma a Gomora

Sodoma a Gomora jsou města zmíněná v biblické knize Genesis i na jiných místech hebrejské bible, Nového zákona a dalších deuterokanonických spisů.

29.5.2017 v 15:30 | Karma článku: 6.28 | Přečteno: 301 |

Karel Sýkora

Evangelium rodu Abrahamova: Obětování Izáka

Olomoucký sbor Církve bratrské je různorodá skupina křesťanů. Společně se křesťané v tomto sboru zavázali následovat Pána Ježíše Krista, a to láskou a pomocí všem bližním, a sdílením dobré zprávy Evangelia.

29.5.2017 v 11:13 | Karma článku: 3.49 | Přečteno: 110 |

Peter Krivda

Potulky XXX - Český Krumlov III, Zámok

Je tak krásne veriť rozprávkam a občas v tých rozprávkach aj žiť s tuláckymi topánkami na nohách. Je podmanivo nádherné aspoň na chvíľu uveriť, že to čarovno je súčasťou skvostu celej cesty časom.

29.5.2017 v 10:53 | Karma článku: 7.15 | Přečteno: 121 | Diskuse

Michal Schmidt

Kritik zabloudil na Zlín Film Festival 2017 - 2. den

Zlín – Jsem člověk, který má orientační nesmysl. To znamená, že se většinou ztratím. Kdekoliv a kdykoliv. V tento den to bylo horší. Hledal jsem internet. Tohle jsou dojmy z 27.5.2017.

29.5.2017 v 1:21 | Karma článku: 4.21 | Přečteno: 143 | Diskuse

Karel Sýkora

Turista se ptá Brňáka... :-)

Hantec je místní varieta češtiny používaná v hovorové mluvě v Brně. Tato specifická mluva vznikla během několika staletí smíšením hanáckých nářečí češtiny s němčinou brněnských Němců...

28.5.2017 v 18:19 | Karma článku: 13.48 | Přečteno: 524 |
VIP
Počet článků 749 Celková karma 48.00 Průměrná čtenost 10184

Lašsky cyp. Fotograf, spisovatel, cestovatel. Chvilu na Moravě, chvilu na Slezske, chvilu na Cejloně nebo v Karabachu, prostě tam, kaj je mi fajně...... 

Motto: Nevěřte politykum, nevěřte dochtorum, nevěřte novinařum, nevěřte blogařum a hlavně nevěřte mně. Věřte sobě. Mate vlastni hlavu.

 

Seznam rubrik

Oblíbené stránky

Co právě poslouchám

Napište mi

Vzkaz autorovi


Zbývá 1000 znaků.


Toto opatření slouží jako ochrana proti webovým robotům.
Při zapnutém javaskriptu se pole vyplní automaticky.


více


Najdete na iDNES.cz

mobilní verze
© 1999–2017 MAFRA, a. s., a dodavatelé Profimedia, Reuters, ČTK, AP. Jakékoliv užití obsahu včetně převzetí, šíření či dalšího zpřístupňování článků a fotografií je bez souhlasu MAFRA, a. s., zakázáno. Provozovatelem serveru iDNES.cz je MAFRA, a. s., se sídlem
Karla Engliše 519/11, 150 00 Praha 5, IČ: 45313351, zapsaná v obchodním rejstříku vedeném Městským soudem v Praze, oddíl B, vložka 1328. Vydavatelství MAFRA, a. s., je členem koncernu AGROFERT.